Výsadba: Kontejnerové výpěstky můžeme v nejteplejší oblasti vysadit v chráněné, závětrné a zastíněné vlhké poloze jako vzácnější jehličnany do volné půdy na zahradě ve volném zápoji s jinými podobnými dřevinami. Kultivar ‛Compacta‛ můžeme vysadit i do skalky.

Půdu volíme výhřevnou, hlinitopísčitou, vlhkou, vylepšenou rašelinou.

Řez a ošetřování: Na zimu opatříme mladou výsadbu dobrým krytem. Pokud již vzrostlejší exempláře namrzly, seřízneme je až do zdravého dřeva, a když odspodu vyraší více výhonů, ponecháme jeden nejsilnější, který vytvoří zanedlouho opět kmínkovitý stromek. V drsnější oblasti pěstujeme ostrolistce raději v nádobách jako dekorační rostliny a potom přezimujeme mrazuprostě v zimní zahradě.

003 010 1 – Ch. lawsoniana; 011 4 – Ch. lawsoniana ‛Alumii‛, ‛Columnaris‛; 011 2 – Ch. lawsoniana ‛Ellwoodii‛, ‛Fletcheri‛, ‛Lane‛; 011 4 – Ch. lawsoniana ‛Glauca‛, ‛Triomf van Boskoop‛; 012 6 – Ch. lawsoniana ‛Blomii‛; 012 4 – Ch. lawsoniana ‛Bruinii‛; 012 4 – Ch. lawsoniana ‛Golden Wonder‛, ‛Wisselii‛; 012 4 – Ch. lawsoniana ‛Intertexta‛; 013 9 – Ch. lawsoniana ‛Minima Glauca‛; 020 4 – Ch. nootkatensis; 021 4 – Ch. nootkatensis ‛Argenteovariegata‛, ‛Glauca‛, ‛Lutea‛, ‛Viridis‛; 022 4 – Ch. nootkatensis ‛Pendula‛; 030 5 – Ch. obtusa; 031 4 – Ch. obtusa ‛Aurea‛; 032 8 – Ch. obtusa ‛Crippsii‛; 032 7 – Ch. obtusa ‛Graciosa‛, ‛Tetragona Aurea‛; 033 7 – Ch. obtusa ‛Nana Gracilis‛; 040 1 – Ch. pisifera; 041 9 – Ch. pisifera ‛Nana Aurea‛, ‛Plumosa Compressa‛, ‛Plumosa Nana‛; 043 8 – Ch. pisifera ‛Squarrosa Boulevard‛; 050 5 – Ch. thyoides; 051 3 – Ch. thyoides ‛Andelyensis‛.

Vedlejší sortiment: Výběr odrůd v současné době pěstovaných ve školkách (velmi mnoho odrůd popisovaných v dendrologické literatuře již dnes existuje nejvýše v herbářích):

Ch. lawsoniana ‛Albospica‛, ‛Alumigold‛, ‛Alumii Magnifica‛, ‛Argenteovariegata‛, ‛Aurea Densa‛, ‛Aureovariegata‛, ‛Barabits Glauca‛, ‛Blue Surprise‛, ‛Caudata‛, ‛Chilsworth Silver‛, ‛Duncanii‛, ‛Ellwoodii Aurea‛, ‛Ellwoodii Glauca‛, ‛Elwoodii Gold‛, ‛Ellwoodii Pillar‛, ‛Ellwood‛s White‛, ‛Felix‛, ‛Feliformis‛, ‛Fletcher‛s White‛, ‛Forsteckensis‛, ‛Golden King‛, ‛Golden Triumph‛, ‛Gnom‛, ‛Graysleris‛, ‛Kelleris Gold‛, ‛Kilmacurragh‛, ‛Melfardii‛, ‛Minima‛, ‛Minima Aurea‛, ‛Nana Argentea‛, ‛Nidiformis‛, ‛Pembury Blue‛, ‛Pendula‛, ‛Pottenii‛, ‛Pygmaea Argentea‛, ‛Pyramidalis Alba‛, ‛Robusta Glauca‛, ‛Smithii‛, ‛Stardust‛, ‛Stewartii‛, ‛Tamariscifolia‛, ‛Tharandtensis Caesia‛, ‛Versicolor‛, ‛White Spot‛, ‛Wisselii Nana‛, ‛Witzeliana‛ a ‛Youngi‛.

Ch. nootkatensis ‛Aureovariegata‛, ‛Compacta‛, ‛Ericoides‛, ‛Pendula Variegata‛, ‛Tatra‛ a ‛Variegata‛.

Ch. obtusa ‛Albospica‛, ‛Caespitosa‛, ‛Chabo-yadari‛, ‛Compacta‛, ‛Contorta‛, ‛Concorta Minima‛, ‛Densa‛, ‛Coralliformis‛, ‛Ericoides‛, ‛Filicoides‛, ‛Flabelliformis‛, ‛Fontana‛, ‛Goldspire‛, ‛Gracilis‛, ‛Hage‛, ‛Juniperoides‛, ‛Juniperoides Compacta‛, ‛Kosteri‛, ‛Lutea Nova‛, ‛Lycopioides‛, ‛Lycopioides Aurea‛, ‛Mariesii‛, ‛Minima‛, ‛Nana‛, ‛Nana Pyramidalis‛, ‛Opal‛, ‛Pygmaea‛, ‛Repens‛, ‛Tempelhof‛ a ‛Tatsunami‛.

Ch. pisifera ‛Aurea‛, ‛Filifera‛, ‛Filifera Gracilis‛, ‛Filifera Nana Aurea‛, ‛Filifera Sungold‛, ‛Goldspangle‛, ‛Nana‛, ‛Nana Albovariegata‛, ‛Plumosa‛, ‛Plumosa Albospica‛, ‛Plumosa Pygmaea‛, ‛Plumosa Variegata‛, ‛Snow‛, ‛Squarrosa‛, ‛Squarrosa Aurea‛, ‛Squarrosa Dumosa‛, ‛Squarrosa Intermedia‛, ‛Squarrosa Lombarts‛, ‛Squarrosa Lutea‛ a ‛Squarrosa Suphurea‛.

Ch. thyoides ‛Aurea‛, ‛Ericoides‛, ‛Nana‛ a ‛Glauca‛.

Výsadba: Školkařské výpěstky menších velikostí – vzrůstných forem asi do 125 cm a nízkých forem asi do 125 cm a nízkých forem do 60 cm – jsou dodávány převážně v kontejnerech od 2 do 12 litrů. Vzrostlejší exempláře se dodávají se zemním balem z volné půdy. Jsou-li pravidelně přesazované, drží velmi dobře bal i 30leté rostliny. Cypřišky s úspěchem vysazujeme od poloviny srpna do poloviny října, choulostivé druhy pak v předjaří a kontejnerované až do podzimu.

Přestože je tento rod co do růstových forem a vybarvení velmi variabilní, jsou cypřišky u nás pro veřejnou zeleň málo významné. Uplatňujeme je především v zahradních úpravách, na hřbitovech, v mobilní zeleni, v atriových zahradách a předzahrádkách, jako živé ploty a zřídka v parkových úpravách solitérně nebo ve skupinách. Výběr odrůd je obtížný, neboť u novějších kultivarů neznáme ještě jejich konečnou velikost a tvar. Např. kultivar ‛Boulevard‛, velmi efektní a soustavně nabízený zahrádkářům jako zakrslá dřevina pro skalky, vyroste do výšky přes 5 m. Při výběru efektních forem bychom měli také pamatovat, že juvenilní formy (převážně s jehlicovitým olistěním) jsou málo v létě i v zimě odolné k úpalu a snadno namrzají. Pokud chceme vysazovat cypřišky v parkových úpravách, vystačíme většinou se školkařským sortimentem. Vedlejší sortiment je z převážné části určen milovníkům pestrých jehličnatých dřevin a méně zkušení by se mohli řídit pravidlem, že čím slaběji rostoucí kultivar, tím náročnější je jeho pěstování.

Na stanoviště jsou Ch. lawsoniana a jeho kultivary velmi přizpůsobivé. Vyhovují jim půdy mírně suché až vlhké, písčitohumózní, štěrkovité a hlinité, s obsahem vápníku. V zasolených půdách nerostou. Poloha může být i zastíněná, pro juvenilní a žlutopestré kultivary je to přímo nutné.

Ch. nootkatensis s kultivary také nejsou náročné. Čerstvé písčité až štěrkovité půdy jim postačí, nejsou-li k dispozici humózně hlinité. Hlavní je dostatek půdní a vzdušné vlhkosti. Nesnášejí zpevněný povrch půdy, avšak daří se jim i v městském prostředí.

Pro Ch. obtusa vyhledáme chladnější polohu s vlhkým ovzduším v teplejší oblasti. Vysazujeme je do půd kyprých, hlinitohumózních, kyselých až slabě alkalických. Nesnášejí úpal a suchý vzduch ani suchou půdu, zejména zakrslé formy sázíme vždy jen do polostínu.

Ch. pisifera vysazujeme do poloh odvrácených od jižního oslunění, s vlhkými písčitohumózními až písčitohlinitými půdami kyselými až slabě alkalickými. Typy ‛Filifera‛ snášejí exhalace, ‛Plumosa‛ naopak exhalace nesnášejí. Typy ‛Squarrosa‛ nesnášejí sucho, zasolení škodí všem.

Pro Ch. thyoides musíme připravit půdu výživnou, vlhkou, písčitohumózní.

Řez: U mladých, bujně rostoucích cypřišků zkracujeme v červnu až červenci terminální i postranní výhony, chceme-li mít kompaktní, nerozklesávající, proti sněhu a námraze odolné stromy. Poměrně vzácně vysazované cypřiškové ploty, zpravidla to bývá Ch. lawsoniana ‛Alumii‛ nebo ‛Columnaris‛, stříháme v předjaří, popřípadě ještě jednou během léta. Někdy vysazujeme takové ploty i z dalších odrůd, jako jsou ‛Spek‛, ‛Stewartii‛ a Ch. pisifera ‛Plumosa‛ pro řez chvojí do smuteční vazby. Zde samozřejmě nestříháme krátké větvičky špalírkami, ale zahradnickými nůžkami. Chceme-li udržet zakrslý růst nízkých forem, musíme v srpnu nebo v březnu zkrátit všechny výhony, prorážející do původního druhu.

Ošetřování: Po výsadbě pokryjeme půdu kolem rostlin pokud možno rašelinou nebo jiným humózním materiálem, který upravuje správnou reakci půdy a zabraňuje vysychání. Během léta udržujeme dostatečnou vláhu a před zámrazem důkladně zavlažíme výsadby ještě jednou.

Cypřišky trpí v sušších polohách sviluškou Paratetranychus ununguis. V tom případě je stříkáme od května do června systémovými Demeton-, Dimethoat- nebo Phosphamidon- preparáty, popřípadě speciálními postřiky. Příčina úhynu slabších kontejnerových rostlin může být plíseň Phytophthora cinnamomi a kořenech a na kořenovém krčku, kterou se nakazily výpěstky již ve školce. V tomto případě již není rostlinám pomoci. Jinými chorobami nebo štítěnkami trpí cypřišky jen vzácně.

002 010 2 – C. atlantica; 011 2 – C. atlantica ‛Glauca‛; 020 5 – C. brevifolia; 030 2 – C. deodara; 040 2 – C. libani.

Vedlejší sortiment: C. atlantica ‛Aurea‛, ‛Aurea Robusta‛, ‛Compacta‛, ‛Fastigiata‛, ‛Glauca Pendula‛, ‛Pendula‛, C. deodara ‛Aurea‛, ‛Ibridio‛, ‛Golden Horizont‛, ‛Kashmir‛, ‛Pendula‛, ‛Prostrata‛, ‛Repanda‛, ‛Robusta‛, ‛Verticillata Glauca‛, C. libani ‛Sargentii‛ a var. stenocoma.

Výsadba: Většinou získáme pouze výpěstky menších velikostí. Cedry vysazujeme jen v teplejší oblasti v zahradách, výhradně jako solitéry, nízké typy do skalek, na terasy a exkluzívní úpravy atriových zahrad.

Poloha musí být chráněná před mrazivými větry, slunná až polostinná, s propustnou mírně suchou až čerstvou písčitohlinitou až štěrkovitou půdou, slabě kyselou až silně alkalickou, přes pH 7,4. Cedry vyžadují vápník v půdě a snášejí delší období horka a nedostatek vláhy v půdě a ovzduší. Jen C. deodara vyžaduje spíše půdy písčitohumózní a vápníkuprosté, kyselé až neutrální, ale při tom snáší městské prostředí.

Řez a ošetřování: C. atlantica ‛Pendula‛ a ‛Glauca Pendula‛ bývají roubovány nevysoko nad zemí, takže nám nezbývá, než je až do požadované výšky vyvazovat. Jakmile tuto výšku dosáhnou, seřízneme na jaře vrcholek, aby se převislá korunka začala rozvětvovat. Na zimu půdu kolem rostlin pokrýváme. Mladé jedince musíme obvazovat.

Pěstování: Před mnoha desítkami let pro svou krásu hojně pěstované zarděnice nalézáme dnes sotva v botanických zahradách.

Mladé nahrnkované rostliny, přezimované ve skleníku při minimální vláze, přesadíme v březnu do písčité a velmi výživné humózní půdy, nejlépe s přídavkem kravincové rašeliny, a necháme je ve skleníku při zvyšující se teplotě narašit. V květnu je pak můžeme vysadit na slunné, teplé místo do volné půdy, mezi nízké kobercovky, kde při vydatnější zálivce bohatě pokvetou.

Na podzim výhony odumírají. Před nástupem mrazů je seřízneme, rostliny vyzvedneme s balem a založíme ve sklepě nebo v přezimovně do písku. Tam je necháme přes zimu bez zalévání při teplotě 2 až 5 °C. S vyzvednutím však nespěcháme, dokud nehrozí tužší mráz a rostliny nezatáhnou, neboť venku jsou vždy zdravější než uvnitř.

Máme-li možnost rozmnožování v teplé množárně, přezimujeme jen matečné rostliny, neboť již mladé rostliny bohatě kvetou.