018 010 2 – T. canadensis; 011 6 – T. canadensis; 011 7 – T. canadensis ‛Compacta‛ a ‛Macrophylla‛; 011 7 – T. canadensis ‛Jeddeloh‛ a ‛Pendula‛; 020 3 – T. caroliniana; 030 3 – T. diversifolia; 040 1 – T. heterophylla; 050 1 – T. mertensiana.

Vedlejší sortiment: T. mertensiana ‛Argentea‛, ‛Glauca‛ a T. sieboldii.

Výběr zakrslých kultivarůk v našich školkách pěstovaných: T. canadensis ‛Albospica‛, ‛Bennett‛, ‛Dwarf Whitetip‛, ‛Fontana‛, ‛Gracilis‛, ‛Gracilis Oldenburg‛, ‛Greenwood Lake‛, ‛Horsford‛, ‛Jervis‛, ‛Many Cones‛, ‛Minima‛, ‛Minuta‛, ‛Microphylla‛, ‛Parvifolia‛, ‛Prostrata‛ a ‛Rugg‛s Washington Dwarf‛.

Výsadba: Původní druhy, zejména nejdůležitější z nich – T. canadensis – uplatníme v krajinářských a rozlehlých sadových úpravách i v parcích, větších zahradách, na hřbitovech a poblíž vodních ploch v sourodých, popřípadě s jinými koniferami smíšených skupinách nebo solitérně a také jako pozadí živějších výsadeb nebo architektonických děl. T. mertensiana může být vysazována i v pravidelně řešených úpravách, poblíž budov a pomníků.

Velký zájem je v současné době o nízké a zakrslé kultivary, které můžeme vysazovat nejen na skalky a květinové zídky, do miniaturních, terasových, střešních a atriových zahrad, do kamenných žlabů a mobilní zeleně, ale také na svahy, ke studánkám, zahradním jezírkům a konečně na sbírkové záhony.

T. canadensis vysazujeme ve vlhčí, avšak otevřené poloze, do čerstvých humózních i písčitých hlinitých půd, kyselé až neutrální reakce. Vápník ani vápenitý podklad v půdě nesnáší. Rovněž tak zpevněný povrch půdy, solení, exhalace a závětrná poloha jedlovci nevyhovuje. Pro zakrslé kultivary tyto zásady neplatí ve stejném měřítku. O něco přizpůsobivější jsou ostatní druhy, avšak úpal, suchou půdu a suché ovzduší nesnáší žádný druh. Těmto druhům však dobře prospívá v prvních letech po výsadbě zastínění. V každém případě T. heterophylla a T. sieboldii vyžadují chráněnější stanoviště. Za tím účelem je můžeme ve vyšších polohách použít stejně jako druhy T. caroliniana a T. mertensiana jako podrost v polostínu, neboť tam rostou slaběji.

Řez a ošetřování: Jedlovce kanadského bychom mohli upravovat řezem nebo zmlazovat, avšak tento druh působí právě svou nepravidelnou a malebnou korunou na volném stanovišti, takže nám ani nevadí, když někdy vyrůstá i několika silnými větvemi do výšky. Bylo by i možné jedlovec kanadský tvarovat na živé ploty, jak se to dělá v jeho domovině. U nás naopak vítáme rozkladitý růst jeho větví, pod jejichž ochranu můžeme umístit i některé stínomilné dřeviny jako podrost.

Na suchém stanovišti bývá jedlovec napadán podobně jako jiné konifery sviluškami Paratetranychus ununguis, proti kterým používáme od jara do června akaricidní postřiky, které jsou v té době povolené a k dispozici. Také se někdy vyskytuje sypavka skotská (Rhabdocline pseudotsugae). Potom jsou nezbytné postřiky v květnu až červnu měďnatými nebo zinečnatými přípravky.

Všestranná péče o mladou výsadbu se vždy vyplatí.