038 010 2 – C. bignonioides, 60/80/100/150/200/250 cm, 2x přesaz.,

3 – C. bignonioides, 6/8/10/12/14 cm, 2x přesaz., Vk, Pk od 5 cm,

020 2 – C. speciosa, 60/80/100/150/200/250 cm, 2x přesaz.,

3 – C. speciosa, 6/8/10/12/14 cm, 2x přesaz., Vk, Pk od 5 cm,

3 – C. speciosa, 12/14/16/18 cm, 3x přesaz., s balem.

Vedlejší sortiment: C. bignonioides ‛Aurea‛ a ‛Nana‛, C. bungei, C. x erubescens, C. fargesii, C. x galleana a C. ovata.

Výsadba: Pro výsadbu volíme pokud možno silnější materiál. Riziko namrznutí mladých a slabších stromků přenecháme takto školce. Starší materiál, pokud má dobré, dostatečně větvené, nezaschlé a nenamrzlé kořeny, je rozhodně po výsadbě odolnější proti tuhým mrazům, které by mohly ujmutí mladých stromků ohrozit.

Katalpy vysazujeme na jaře, většinou solitérně, zřídka jako aleje v městské zeleni. Stanoviště vybereme teplejší, slunné, s dobrou a dostatečně vlhkou, nikoli však těžkou půdou. Dobře je uplatníme na trávníkových plochách.

Řez: Při výsadbě zahladíme poškozené kořeny. U katalp, které byly již ve školce vypěstované do tvaru Vk a Pk, necháme koruny volně rozvíjet. Nevyzrálé vrcholky letorostů časem samy odpadnou. Po silnějším namrznutí mladých stromů musíme jejich koruny zpětným řezem upravit a větší řezné rány dobře ošetřit. Materiál, který byl vysázen ve tvaru keřů nebo špičáků, musíme v letech po výsadbě postupným zkracováním a vyholením obrostu vychovat do tvaru stromů. Často se stává, že kmen zůstane zakřivený. To je však pro katalpy typické a nebudeme se snažit je narovnat vyvazováním. Silnější stromy, než pevně zakoření, musíme po výsadbě proti vyvrácení uvázat ke kůlům nebo zakotvit. Řez katalp provedeme až v pozdním předjaří.

Ošetřování: Špičáky a kmeny slabších stromků v roce výsadby na zimu obalíme a půdu kolem stromků pokryjeme. Musíme však dávat pozor na hryzce, kteří se rádi pod nastýlku nastěhují a kořeny i kořenový krček katalp v zimě ohryžou. Kořeny katalp nesnášejí přemokření. Proto dbáme, aby se srážková voda zejména v zimě neshromažďovala v míse kolem stromů.

Proti plevelům v blízkosti stromů můžeme použít GESATOP 50 v dávce až 1 g.m^-2.

034 010 7 – C. grandiflora, 40/60/80 cm, s hrnkovým balíčkem,

020 7 – C. radicans, 60/80/100 cm, bez balu nebo z kontejnerů,

030 7 – C. tagliabuana, 40/60/80 cm, s hrnkovým balem,

031 7 – C. – ‛Madame Galen‛, 40/60 cm, s hrnkovým balem.

Vedlejší sortiment: C. grandiflorus ‛Thunbergii‛, C. radicans ‛Flava‛ (‛Yellow Trumpet‛) a C. tahliabuana ‛Coccinea‛.

Výsadba: Pro výsadbu připravíme jamky nejlépe na jižní straně zdí vyšších budov nebo na jižní straně zděných sloupů pergol. Jamky naplníme kyprou výživnou půdou. Okolní půda by měla mít stejné vlastnosti, neboť dužnaté kořeny se brzy rozrostou do větší vzdálenosti. Campsis radicans můžeme vysazovat na jaře jako prostokořenné sazenice z volné půdy. Ostatní sorty, zejména roubované, vysazujeme s hrnkovým balem poněkud hlouběji, aby místo roubování bylo pod zemí. Při podzimní výsadbě kořeny trpí.

Řez: Při výsadbě sazenic v období vegetačního klidu zkrátíme 1leté výhony o polovinu i více a slabé odstraníme řezem na patku. K sazenicím připíchneme dřevěný kolík. Druhým rokem musíme připevnit na zeď treláž a mladé výhony na ní zavádět, abychom v dalších letech nemuseli hlubokým řezem upravovat požadované rozložení keře. Přesto se nevyhneme občasnému průklestu, odstranění suchého dřeva a zkracování příliš dlouhých a nevyzrálých výhonů.

C. radicans můžeme také ponechat růst volně po zdech a terasách, kde se výhony samy přichycují. Brzy však poznáme, že výhony rostou bez zásahu řezem příliš romanticky. V exaktně ošetřované zahradě se časem naučíme řezat křivouše podobně jako révu.

Ošetřování: V prvním roce nešetříme letní zálivkou. V pozdějším období již není dodatečná vláha potřeba. Ke zdárnému růstu i přezimování křivouše prospívají nízké keříky nebo alespoň květiny jako předsadba.

Rostliny obložíme v prvních letech nastýlkou.

Výsadba: Pro pěstování trubačů ve volné půdě připravíme na jižní straně zdí (přes poledne zastíněné) dosti vysokou oporu z drátu nebo pletiva a jamku s kyprou, výživnou, středně těžkou zeminou, do které vysadíme na jaře sazenice předpěstované v hrnkách. V drsnějších podmínkách můžeme pěstovat trubače vyvazované k tyči v nádobách, které jsou přes léto zapuštěné venku na chráněném polostinném místě na zimu přenesené do studeného skleníku. Při pěstování v nádobách musíme rostliny každoročně přesazovat.

Řez a ošetřování: Při přesazování zkracujeme kořeny i větve. V létě rostliny dostatečně zaléváme, za teplých dnů je i postřikujeme, jinak je napadají svilušky. Vysázené ve volné půdě sejmeme na zimu se zdí a dobře zakryjeme.

Keře na jaře prosvětlíme, zkrátíme nejdelší výhony a znovu zavedeme.