037 010 2 – C. sativa, 60/80/100/150/200 cm, popřípadě s balem.

Sbírkový sortiment: Keřovité druhy: C. alnifolia, C. pumila, C. seguinii a C. neglecta. Stromovité druhy: C. dentata, C. henryi, C. sativa ‛Asplenifolia‛ a ovocnářské kultivary.

Výsadba: Ze školkařských podniků většinou získáme jen hlavní druh C. sativa ve tvaru špičáků nebo vícekmenných keřů. Pk a Vk jsou u nás vzácné a jejich jakost není stanovena ČSN.

Výsadbový materiál kaštanovníků musí být nejméně 2krát přesazován, silnější Vk alespoň 3krát, a dobýván s balem. U prostokořenných keřů a u stromů se stává, že kůlové kořeny jsou nakrátko přeseknuté, což bývá spolu se zaschnutými vlasovými kořeny hlavním důvodem neujmutí výsadby.

Kaštanovníky vysazujeme v chráněných, teplých polohách, neohrožovaných jarními a podzimními mrazy. Stanoviště vybereme slunné, neboť v polostínu špatně letorosty vyzrávají.

Půdy jim vybereme hluboké, těžké i hlinitopísčité až kamenité, avšak vlhčí, s co nejmenším obsahem vápníku.

Stromovité typy uplatníme jednotlivě i v menších skupinách, C. sativa ve vhodných podmínkách i jako užitkový strom. Keřové typy jsou vhodné pro arboreta, kde je umístíme na jižní straně středně vysokých porostů.

Řez a ošetřování: Na teplých půdách se stává, že kaštanovník předčasně vyraší a při pozdních mrazech namrzá. V tom případě u mladých keřů a stromků zkrátíme namrzlé výhony až na spící pupeny. Jako špičáky vysazované stromovité typy během let v době vegetačního klidu vyvětvujeme a zapěstujeme korunu. Kmen se prodlužuje akrotonicky z terminálních pupenů. Jen po namrznutí je nutný zpětný řez. Po seřezání až na pařez obráží kaštanovník několika výhony, které musíme, když chceme vypěstovat strom, ihned v létě vyjednotit.

Kaštanovník bývá napadán mykózami, např. hnědákem, outkovkou, troudnatcem a trsnatcem. Houbu Endothia parasitica, která je příčinou hromadného hynutí, přenášejí datlovití ptáci.

Dobře snáší městské prostředí.