048 010 1 – C. arborescens, 60/80/100/150 cm, 1 až 2x přesaz.

Vedlejší sortiment: C. brevialata, C. cilicica, C. gracilis, C. media, C. orientalis, C. persica a C. melanocalyx.

Výsadba: 2x přesazované keře C. arborescens vysazujeme v nepříliš drsných oblastech na slunná prostranství v sídlištní zeleni, v parkových úpravách a u průmyslových objektů jednotlivě, ve skupinách s jinými keři i jako krycí dřeviny. 2leté, 1krát přesazované sazenice můžeme velmi dobře uplatnit jako pionýrské dřeviny na vážkách, vápenitých svazích a devastovaných půdách. Uplatníme je také při zakládání remíz, kde jsou výhony žanovce vyhledávané zvěří pro okus.

V těchto případech se snažíme vysazovat materiál čerstvě dobývaný, s nitrifikačními baktériemi na kořenech. Tento výsadbový materiál nesmíme nechat nezakrytý na slunci a větru. Druhy vedlejšího sortimentu jsou většinou sbírkové, mající stejné nároky jako hlavní druh.

Žanovcům vyhovuje téměř každá půda, je-li propustná, spíše lehčí, s obsahem vápníku, na jaře vlhká a k podzimu suchá, aby výhony dobře vyzrály.

Řez: Při výsadbě zkrátíme jen nevyzrálé vrcholky výhonů a teprve v druhém předjaří po výsadbě sestříháme výhony téměř k zemi, pokud je již neokousali zajíci a králíci. U vzrostlejších keřů již nebývají škody okusem tak značné. Zde sestříháme jen výhony okousané, ze kterých se keře zmlazují a opět kvetou.

Ošetřování: Případné namrznutí mladým výsadbám mnoho neuškodí. Po sestříhání keře snadno regenerují.

Více starostí dá odplevelení, neboť žanovec nezakrývá půdu tak dobře, aby potlačil růst plevelů. Po výsadbě můžeme dobře urovnanou půdu postříkat přípravky na bázi simazinu, které jako jediné z půdních herbicidů žanovec podle dosavadních zkušeností snáší.

036 010 2 – C. betulus, 40/60/80/100/125 cm, 1x přesaz.,

6 – C. betulus, 8/10/12/14/16 cm, Vk s balem,

8 – C. betulus, 80/100/125/150/175/200 cm, 2x přesaz. bez balu,

8 – C. betulus, 100/125/150/175/200/225 cm, 2x přesaz. s balem,

8 – C. betulus, 175/200/225/250/275/300 cm, 3x přesaz. s balem,

011 4 – C. betulus ‛Columnaris‛, ‛Fastigiata‛, ‛Incisa‛, 80/100/125/150/175/200/250/300 cm,

3x přesaz. s balem,

– C. betulus ‛Pendula‛, 6/8/10/12/14 cm, Pk, Vk, 3x přesaz. s balem,

020 4 – C. caroliniana, 60/80/100/125 cm, 3x přesaz. s balem,

030 4 – C. cordata, 60/80/100/125 cm, 3x přesaz. s balem,

040 4 – C. japonica, 60/80/100/125 cm, 3x přesaz. s balem.

Vedlejší a sbírkový sortiment: C. betulus ‛Albo-variegata‛, ‛Purpurea‛, ‛Quercifolia‛, C. henryana, C. orientalis, C. polyneura, C. tschonoskii a C. turczaninovii.

Výsadba: Nejčastěji vysazujeme náš habr obecný. Výsadbový materiál tohoto druhu uplatníme ve tvarech od mladých volně rostoucích až po vzrostlé vícekmenné keře a stromy jako meliorační dřeviny (menší velikosti) hlavně v krajinářských a parkových úpravách ve větších skupinách i jednotlivě.

Při rekonstrukcích zámeckých parků vysazujeme rostliny s průběžným kmenem, zavětvené až k zemi, s každoročně ve školce zkracovaným obrostem, se zemním balem, asi 2 až 5 rostlin na 1 m na stříhané živé ploty a stěny jako volně rostoucí i tvarované solitéry. V menších zahradách sázíme i mladý materiál od 40 do 125 cm bez balu, 4 až 6 sazenic na 1 m pro vypěstování přísně stříhaných plotů. Roubované kultivary a vzácnější druhy uplatníme hlavně ve veřejné zeleni v menších skupinách i jako solitéry.

Na půdní podmínky je habr nenáročný. Nejlépe mu vyhovují lepší hlinité půdy, ale roste i na čerstvých písčitých půdách v údolích a na suchých vápencových svazích.

Stanoviště může být slunné, polostinné až stinné, i na severních svazích.

Řez: Při úpravách tvaru habrů vycházíme z poznání, že se terminální výhony habrů neprodlužují z pravého terminálního pupenu, neboť po ukončení růstu v létě zpravidla vrcholek letorostu zaschne a upadne i s terminálním pupenem. Zárodku dalšího růstu výhonu se ujme nejvyšší zdravý postranní pupen. To znamená, že při řezu můžeme podle potřeby praktikovat dlouhý řez vedoucích výhonů, čímž znatelně neomezíme růst do výšky. Naopak ostrým řezem, tzn. co nejkratším řezem (a častým řezem), můžeme udržet habr jako půl metru vysoký plůtek po mnoho let, zatímco dlouhým řezem vypěstujeme živé stěny vysoké až 6 m.

Pokud jde o šířku habrových živých plotů, začínáme u výsadeb z nejslabšího výsadbového materiálu nejlépe se šířkou 25 cm.

Takto můžeme za 6 až 8 let docílit hustý, dokonale uzavřený živý plot o šířce 30 až 35 cm a výšce 2 m. Pokud jde u stříhaných plotů z habrů o tvar, můžeme je stříhat do tvaru jehlancovitého, rovnostěnného i kupovitého. Stejně tak i tvary solitérní.

Hlavní doba řezu spadá na konec zimního období. Podruhé habrové ploty a solitérní tvary stříháme od konce července do začátku srpna. Ve větších výsadbách se neobejdeme bez strojních plotových nůžek.

Jarní řez můžeme nahradit aplikací růstového regulátoru ATRINAL v 2,5 % roztoku, v množství asi 0,2 l.m^-2 plochy živého plotu. Postřik provedeme, jakmile jarní výhon dosáhne délky 10 cm, tzn. v době, kdy jsou na mladém výhonu plně vyvinuté nejstarší dva listy.

Habr celkem dobře snáší i hluboké zmlazení, popřípadě až na pařez, provede-li se začátkem vegetačního klidu. Je zde možno ještě připomenout, že v ptačích remízech i v městských parcích můžeme zkrácením silnějších větví vytvořit pro ptactvo vhodná místa pro hnízdění.

Ošetřování: Ošetřování výsadeb habrů není zvlášť náročné. Po výsadbě dbáme pouze na udržování přiměřené půdní vláhy. Později habr vystačí s přirozenými srážkami.

Proti zaplevelení použijeme ve větších výsadbách nejlépe GESATOP 50 v dávce až 1 g.m^-2.