053 010 2 – C. crus-galli, 60/100/150 cm, 2x přesaz.,

3 – C. crus-galli, 8/10/12 cm, Vk, 2x přesaz.,

10/12/14 cm, 3x přesaz.,

020 2 – C. lavallei, 60/100/150 cm, 2x přesaz.,

3 – C. lavallei, 8/10/12 cm Vk, 2x přesaz.

10/12/14 cm, 3x přesaz.,

030 2 – C. monogyna, 60/80/100/150 cm, 2x přesaz.,

3 – C. monogyna, 8/10/12/14 cm, Vk, 2x přesaz.,

8 – C. monogyna, 40/70/90/120 cm, 1x přesaz., lehké keře,

031 2 – C. – ‛Compacta‛, ‛Stricta‛, ‛Variegata‛, 60/80/100/150 cm, 2x přesaz.,

040 2 – C. mordenensis, 60/100/150 cm, 2x přesaz.,

050 2 – C. laevigata (oxyacantha), 100/150/200 cm, 2x přesaz.,

051 2 – C. – ‛Candidoplena‛, ‛Paul‛s Scarlet‛, ‛Rubra Plena‛,

100/150/200 cm, 2x přesaz.,

3 – C. – ‛Candidoplena‛, ‛Paul‛s Scarlet‛, ‛Rubra Plena‛,

8/10/12 cm, Vk, 2x přesaz.,

12/14/16 cm, 2x přesaz.,

060 2 – C. pedicellata (coccinea), 60/100/150 cm, 2x přesaz.

Vedlejší sortiment: C. azarolus, C. grignonensis, C. intricata, C. laciniata, C. pinnatifida a C. prunifolia.

Výsadba: Kromě lehkých keřů 1krát přesazovaných pro živé ploty bychom měli všechny tvary a druhy hlohů vysazovat na trvalé stanoviště jen jako nejméně 2x přesazovaný výsadbový materiál; solitérní keře a stromy pak 3krát přesazované se zemním balem, jinak je ujmutí nejisté. Bohatý kořenový systém je nutný.

Uplatnění pro hlohy najdeme velmi různorodé. Prakticky všechny druhy hlohů můžeme použít pro krajinné úpravy, remízy, ochranné výsadby, volně rostoucí živé ploty, skupinové výsadby v parkových úpravách a jako doprovodnou zeleň komunikací.

Kultivary C. laevigata (oxyacantha) a C. monogyna vysazujeme také jako solitéry ve větších zahradních úpravách. Ve tvaru vysokokmenů vysazujeme hlavně C. crus-galli, C. lavallei, C. monogyna a kultivary C. laevigata jako uliční stromořadí, aleje, stromovky a solitéry v parkových úpravách a sídlištní zeleni.

Pro stříhané živé ploty volíme nejlépe C. monogyna, jež můžeme vysazovat i jako 2 až 3leté přesazované sazenice na vzdálenost 6 až 8 ks.m. V tomto hustém sponu živý plot tolik nesílí a dokážeme ho udržet v požadované šířce a výšce, např. 0,30 až 0,35 m x 1 až 2 m.

Prakticky všechny druhy porostou v nejrůznějších zahradních půdách, lehkých až středně těžkých, neutrálních až silně vápenitých, s reakcí přes pH 7,4. Snášejí exhalace a městské prostředí, přechodně sucho i mokro. Nejméně náročný druh je C. monogyna. Roste i v lehkých propustných navážkách nebo hlinitých až jílovitých silně alkalických půdách i v půdách humózních a slabě kyselých. Je však méně odolný v městském prostředí a průmyslových oblastech.

Řez: Při výsadbě kořeny jen zahladíme a koruny keřů a stromů vyrovnáme v poměru ke kořenovému systému tím, že koruny s 2 až 3letými výhony prosvětlíme a terminály zbývajících větví nebo obrost u pyramid zkrátíme o třetinu až polovinu. U korun jen s 1letými výhony – to mohou být i víceleté koruny, ve školce sestříhávané – můžeme výhony ponechat nezkrácené, pokud nejsou nepřiměřeně dlouhé nebo slabé, a sestříhat je až za rok nebo dva po výsadbě, abychom zapěstovali vyrovnanou kostru koruny.

Skupinové výsadby a volně rostoucí živé ploty a stromořadí necháme v následujících letech volně růst. U solitér upravíme jen jejich tvar. U starších stromů v městských ulicích nastane někdy nutnost pravidelného řezu korun, popřípadě i hlubokého zmlazení. Případný řez i hlubší zmlazení snášejí hlohy celkem dobře. Regenerují však na úkor květů a plodů. Pokud je to možné, koruny jen proklestíme nebo zmlazujeme v turnusech po několika letech.

Řežeme v zimním období po skončení nejsilnějších mrazů. Ve stejnou dobu stříháme i živé ploty, po druhé v letním období. U větších plotů můžeme místo letního stříhání použít růstového regulátoru ATRINAL v koncentraci 0,75 % v dávce 0,2 l.m^-2 plochy plotu, za suchého počasí, když výhonky dosáhly délky asi 5 a 10 cm.

Ošetřování: Jediná potíž s výsadbou hlohů spočívá v jejich náchylnosti k podobným chorobám a škůdcům, kterými trpí běžné ovocné dřeviny. Mladé stromy jsou napadány pravým padlím (Podosphaera oxyacantha) a rzí Gymnosporangium clavariiformae. U starších stromů se vyskytuje kloubnatička Sclerotinia crataegi, puchýřnatost listů (Taphrina crataegi), listová skvrnitost (Diplocarpon) a strupovitost (Venturia crataegi a Venturia pyracantha). Vyskytuje se také cytosporové odumírání, způsobené houbou Leucostoma malicola a Leucostoma cineta a černá hniloba jádrového ovoce (Physalospora cydoniae). Bakteriální spála – Erwinia (Feuerbrand) způsobila v posledních letech velké obavy v zemních severozápadně od našeho státu, kde v přímořských oblastech hrozilo katastrofální rozšíření této choroby. V těchto oblastech muselo být pěstování hlohů i ve školkách omezeno.

Ze škůdců jsou hlohy napadány housenkami předivky Yponemeuta padellus a larvami polníka stromového (Agrilus sinuatus). Dřevo po neošetřených ranách výjimečně napadá hrotnatka zápašná (Sarcodontica) a ohňovec rybízový (Phellinus ribis).

Proti všem uvedeným chorobám a škůdcům používáme stejné prostředky jako při ochraně ovocných stromů. Jiné nároky na ošetřování jsou u hlohů zanedbatelné. Proti plevelům pomáhá bezpečně GESATOP 50 nebo SIMAZIN 50 WP (ZEAZIN) v dávce 1 g.m^-2.