221 010 1 – W. coraeensis; 030 1 – W. florida; 032 1 – W. florida ‛Variegata‛; 033 1 – W. florida ‛Venusta‛, 40/60/80 cm, 2x přesaz.; 031 1 – W. florida ‛Purpurea‛, 30/40/60 cm, 2x přesaz.; 020 1 – W. floribunda; 041 1 – W. hibrida ‛Abel Carriere‛, ‛Bristol Ruby‛, ‛Eva Rathke‛, ‛Newport Red‛, ‛Styriaca‛, 60/100/125 cm, 2x přesaz., popříp. menší z kontejnerů.

Vedlejší sortiment (doporučený sortiment VŠÚOZ Průhonice): W. hybrida ‛Ballet‛, ‛Boskoop Glory‛, ‛Bristol Snowflake‛, ‛Candida‛, ‛Eva Supreme‛, ‛Floréal‛, ‛Heroine‛, ‛Le Printemps‛, ‛Edouard André‛, ‛Richesse‛ a W. maximowiczii.

Další původní druhy: W. decora, W. middendorffiana a W. praecox.

Výsadba: Mladé, pouze jednou přesazované výpěstky, dodávané často z nedostatku silnějších přímo ze záhonů, nejsou dobrým výsadbovým materiálem. Snadno trpí po výsadbě na vápenitějších půdách chlorózou a v mokrých nebo tuhých zimách, když je pečlivě neošetřujeme, uhynou. Pěkný výsadbový materiál uplatníme v sadových i zahradních úpravách v sourodých nebo smíšených skupinách a řadových výsadbách okrasných keřů, také solitérně a W. florida ‛Purpurea‛ i jako živý plůtek.

Stanoviště vybereme v poloze slunné, popřípadě lehce zastíněné, chráněné před mrazivými větry, s půdou živnou, avšak nepříliš těžkou ani suchou, spíše vlhčí, humózní, kyselé až slabě alkalické reakce. Může být hrubé struktury i v průmyslové a zakouřené oblasti.

Řez: Při výsadbě zastřihenme letorosty asi o jednu polovinu, kořeny šetříme. V následujících letech děláme vždy po 2 až 3 letech průklest, při kterém vyřežeme nejstarší větve. Můžeme to dělat i po odkvětu, avšak mladé výhony se při tom snadno vylamují. Staré nebo silně namrzlé keře můžeme i radikálně zmladit. Pokud jsou namrzlé jen nevyzrálé špičky letorostů, sestříháme je na zdravé dřevo. Při tom můžeme slabé výhony vystříhat.

Ošetřování: Máme-li možnost, obložíme mladou výsadbu slamnatým hnojem nebo alespoň dobrým kompostem. V prvních letech po výsadbě je nezbytná stálá kultivace půdy. Později můžeme proti plevelům použít GESATOP 50 nebo jiný herbicid na bázi simazinu v dávce 0,5 g.m^-2.

198 010 1 – S. albus; 011 1 – S. albus ‛Laevigatus‛ a ‛Turesson‛; 020 1 – S. chenaultii; 030 1 – S. doorenbosii; 031 1 – S. doorenbosii ‛Mother of Pearl‛; 040 1 – S. orbiculatus; 041 1 – S. orbiculatus ‛Erect‛, ‛Magic Berry‛, ‛Variegatus‛, ‛White Hedge‛, 40/60/80 cm, 1 až 2x přesaz., popřípadě z kontejnerů; 021 1 – S. chenaultii ‛Hancock‛, 30/40/60 cm, 1x přesaz, z kontejnerů.

Vedlejší sortiment: S. hesperius, S. mollis, S. occidentalis, S. oreophilus, S. rotundifolius a S. sinensis.

Výsadba: Na podzim a v předjaří vysazujeme sazenice prostokořenné. Často však používáme pro dosadbu v sadových i krajinářských úpravách kontejnerové výpěstky, zpravidla velikosti 40/60 cm. Pro velkovýsadby můžeme použít i výsadbový materiál nepřesazovaný, pokud odpovídá kořenová soustava, výška a počet výhonů (nejméně 3) ČSN.

Pámelníky používáme v krajinářských, sadových i v zahradních úpravách hlavně na zahuštěné plošné výsadby, na ozelenění svahů, jako podrost i na okraje porostů, na živé ploty na vzdálenost 20 až 30 cm, do keřových skupin v parkových úpravách, na terasy a nádvoří. Uplatníme je také v lesoparcích, v sídlištní zeleni a zvláště jako doprovodnou zeleň komunikací. S. chenaulti ‛Hancock‛ a S. orbiculatus ‛Magic Berry‛ můžeme s úspěchem vysazovat i jako náhradu trávníků ve sponu 65 x 75 cm, kde brzy vytvoří souvislý porost.

Slunná i stinná poloha vyhovuje všem druhům i v městském zakouřeném prostředí.

Půdu před výsadbou odplevelíme, což je důležité, prokypříme a jinak ji nemusíme upravovat, je-li to čerstvá zahradní půda, kyselá až alkalická. Pro S. albus může být půda i sušší, písčitoštěrkovitá nebo čistě hlinitá či humózní.

Řez a ošetřování: Plošné výsadby občas radikálně zmladíme. Živé ploty stříháme hlavně v zimním období. Chceme-li řezat na podzim hezké plodonosné větévky pro dekorace, zkrátíme v zimním období silnější výhony kultivarů a slabé výhony vystříháme u země. Tak dostaneme dostatek mladých letorostů, které bohatě kvetou a plodí, pokud je dostatečný nélet včel.

Proti plevelům snáší atrazinové přípravky jedině S. albus, a to jen ve slabší dávce.

186 010 1 – S. canadensis, 80/125/175 cm,

011 1 – S. – ‛Aurea‛, 60/80/100/150 cm,

012 1 – S. – ‛Maxima‛, 80/125/175 cm,

020 1 – S. nigra, 60/100/150/200 cm,

021 1 – S. – ‛Aurea‛, 60/80/100/150 cm,

022 1 – S. – ‛Laciniata‛, 60/80/100/150 cm,

030 1 – S. racemosa, 60/100/150/200 cm,

031 1 – S. – ‛Aurea‛, ‛Laciniata‛, 60/100/150 cm,

032 1 – S. – ‛Plumosa Aurea‛, 40/60/80/100 cm.

Vedlejší sortinemnt: S. callicarpa, S. glauca, S. kamtschatica, S. melanocarpa, S. microbotrys, S. nigra ‛Alba‛, ‛Albovariegata‛, ‛Aureomarginata‛, ‛Linearis‛, ‛Marginata‛, ‛Nana‛, ‛Pyramidalis‛ a několik selekcí plodonosných, S. racemosa ‛Moerheimii‛, ‛Plumosa‛, ‛Tenufolia‛ a S. sieboldiana.

Výsadba: U původních druhů dáme přednost výpěstkům ze semen. Z těchto druhů ve velkém vysazujeme S. nigra a S. racemosa jako pionýrské a meliorační dřeviny na výpěstky, do ochranných pásem, ptačích remízů a lesoparků. Jejich kultivary a S. canadensis s kultivary uplatníme v sadových a zahradních úpravách solitérně, ve skupinách a jako krycí i výplňkové dřeviny. S. racemosa velmi dobře upotřebíme na křemičitých půdách, také jako dálniční zeleň, na okrajích vyšších porostů i jako podrost.

Všechny bezy můžeme vysazovat ve všech polohách na všechny výživné vlhčí půdy, jen S. racemosa je spíše vápnostřežnou dřevinou a zvláště pro jeho kultivary vybíráme poněkud chráněné stanoviště stejně jako pro S. glauca, aby tyto druhy nenamrzaly.

Řez a ošetřování: Při výsadbě zarovnáme kořeny a mírně zkrátíme letorosty. Druhým rokem po výsadbě seřízneme keře původních druhů hluboko k zemi a dosáhneme takto keřů s dobře větvenou základní kostrou. Jen u slaběji rostoucích kultivarů neřežeme příliš hluboko, neboť zde není účelem získat silné rozvětvení. V pozdějších letech můžeme bezy podle potřeby radikálně zmladit, avšak u S. canadensis musíme počítat s větší tvorbou kořenových výmladků a u S. racemosa, že radikální řez snáší méně dobře. Pokud se objeví u pestrolistých kultivarů zpětná mutace, musíme ji bezodkladně potlačit, jinak by brzy přerostla slaběji rostoucí kultivar. U ‛Plumosus‛ forem to platí i pro planinu podnoží.

Ze škůdců bývá zvláště na černém bezu hojná mšice maková (Aphis fabae), které se však snadno zbavíme postřikem systémovými insekticidy.

Pěstování: Předpěstované sazenice s hrnkovým balíčkem můžeme vysazovat na vlhkých místech jako půdní kryt do polostínu borovic v hrubé jehličnaté hrabance, vřesovce nebo mórovce. Nejlépe se jim daří, když je vsadíme mezi polštáře mechové rašeliny. Také je můžeme použít jako obrubu záhonů s vřesovitými rostlinami, ale nikdy ne na teplém stanovišti, spíše na severní straně svahu.

124 010 1 – K. amabilis, 40/60/80/100 cm, 2x přesaz.,

011 1 – K. – ‛Rosea‛, 40/60/80 cm, 2x přesaz.

Výsadba: Používáme raději silnější rostliny, neboť mladé mají sice bohatý kořenový systém, který zaručuje dobré ujmutí, ale nadzemní část mladých výpěstků se vyznačuje slabými letorosty, které po výsadbě málo představují a snadno se lámou.

Vysazujeme je ve skupinách i solitérně v zahradách, parcích nebo jako kvetoucí živé ploty. Stanoviště může být na výsluní i v polostínu s běžnou, spíše vlhčí zahradní půdou.

Řez a ošetřování: Po 2 až 3 letech provádíme průklest. Jen staré keře musíme někdy radikálně zmladit, ale potom nastává nepravidelný růst. Zvláštní nároky na ošetřování Kolkwitzia nemá. Ve skupinové výsadbě uvolňujeme keře kolwitzie včas, aby mohly náležitě vynikat.

068 010 1 – D. floribunda, 60/80/100/125 cm.

Vedlejší sortiment: D. ventricosa a D. yunnanensis.

Výsadba: Silnější rostliny můžeme z volné půdy vysadit ve větších zahradních úpravách jako méně známé keře, okrasné květem, na slunné místo do běžné zahradní půdy nebo do nevezené ornice.

Řez a ošetřování: Soustavným průklestem starších keřů docílíme bohatšího květenství. Po případném namrznutí zmladíme keře hlouběji, avšak potom musíme v pozdním létě šetřit vláhou, aby výhony vyzrály.

064 010 1 – D. sessilifolia, 40/50/60 cm.

Vedlejší sortiment: D. lonicera, D. rivularis a D. splendens.

Výsadba: 2 až 3leté keříky z volné půdy, popřípadě z kontejnerů, můžeme použít pro husté výsadby na polostinných místech a jako podrost vyšších dřevin v parkových úpravách, kde je vlhčí hlinitá půda. D. lonicera se však spokojí i s půdou sušší, štěrkovitou. Výsadbou na vzdálenost 35 až 40 cm docílíme brzkého zápoje.

Řez a ošetřování: Při výsadbě upravíme kořeny a výhony zkrátíme o jednu polovinu. Po výsadbě můžeme porost každý rok v předjaří seřezávat, záleží-li nám na bohatém kvetení.

001 010 5 – A. biflora, 20/30/40/50 cm, 2 až 4leté z kontejnerů.

Sbírkový sortiment: A. grandiflora, A. triflora, A. zanderi a 8 dalších druhů.

Výsadba: Sázíme do volné půdy na trvalé stanoviště do skupin, popřípadě solitérně do nízkých zelených koberců trvalek. Je vhodná jen ve chráněné, avšak slunné poloze. Půdu připravíme kyselejší, asi pH 5, nejlépe s prohnojenou vřesovkou nebo kompostovanou rašelinou s přídavkem písku, aby rostliny vytvořily hustý kořenový bal. Takto připravená půda bude vyhovovat, rozhodneme-li se, že budeme rostliny po příchodu prvních mrazů vyrývat s balem a přezimovávat založené ve světle bezmrazé místnosti. Vysazujeme koncem dubna až začátkem května alespoň 2 až 3leté rostliny předpěstované v kontejnerech. Kořenový bal necháme neporušený.

Stálezelené na podzim a v zimě kvetoucí druhy jako A. grandiflora můžeme vyjmout z volné půdy již v srpnu a nasázet je do přiměřeně velkých nádob. Postavíme je na 8 až 10 dnů na stinné chráněné místo, lehce rosíme a po zakořenění je přivykneme opět na vzduch a světlo. Tím docílíme dlouhodobého kvetení v zimní zahradě nebo ve studeném skleníku, kam je před příchodem mrazů přeneseme.

Řez: Přezimované rostliny můžeme v únoru až březnu poněkud zkrátit, abychom docílili lepší přírůstky, a tím bohatší květenství v létě. Na jaře sestříháme omrzlé keře až na zdravé silnější dřevo, ze kterého opět pokvetou. V létě omezíme řez na úpravu tvaru.

Ošetřování: Mírnou a stejnoměrnou vláhu udržíme v létě občasnou závlahou a nízkým zeleným krytem půdy. V zimě chráníme kořeny listím a větve hustým krytem z chvojí. Kořeny nesmějí promrznout. Pod střechou nevyžadují přezimované rostliny zvláštní péči. Stálezelené a kvetoucí rostliny v nádobách umístíme na světle a za jasných dnů je podle potřeby zaléváme. Opadavé druhy nesmíme přemokřit.

Ochrana proti chorobám a škůdcům není u dobře živených rostlin potřeba.