Výsadba: Pro výsadbu vystačíme s lehkými sazenicemi, které krátce sestříháme a vysazujeme většinou jako sbírkové rostliny. Můžeme jimi však osazovat i rozlehlé náplavy a inundační území, hrubá říční štěrkoviště a břehy dolních toků horských potoků.

Řez a ošetřování: V kulturním prostředí seřízneme každoročně namrzlé výhony až k zemi, odkud opět silně vyrostou. V přírodních podmínkách to není nutné, neboť rychle narostlá nová zeleň zakryje odumřelé výhony. Likvidovat lze takové porosty jen odvodněním stanoviště.

146 010 1 – M. germanica, 40/60/80 cm, 2x přesaz. semenáče,

011 1 – M. – ‛Macrocarpa‛, 60/80/100 cm, 1 až 2leté štěpovance.

Vedlejší sortiment: Pod názvem M. germinaca ‛Macrocarpa‛ se dnes shrnují ve školkách kultivary ‛Holandská‛, ‛Královská‛, ‛Nottingham‛, a ‛Velkoplodá‛. Samostatné odrůdy jsou var. abortiva a variegata.

Výsadba: Semenáče mišpulí vysazujeme jen pro botanické účely, ač bychom je mohli v teplé oblasti docela dobře uplatnit i v krajinářských úpravách na okraji houštin a v remízech.

Šlechtěné výpěstky ve tvaru keřů nebo vzácněji polokmenů vysazujeme v zahradách na rozhraní užitkové a okrasné části, popřípadě na odlehlá místa, na svahy a na zakrytí nevzhledných koutů.

Půdní podmínky pro původní druh volíme obdobně jako pro šlechtěné odrůdy. Nejlépe vyhovuje dobrá hlinitá až výhřevná kamenitá půda mírně vlhká, s dostatkem vápníku, v teplé, na jih otevřené poloze.

Řez a ošetřování: Při výsadbě upravíme jen kořeny. Nadzemní část rostlin zkrátíme, jen když je příliš vytáhlá nebo málo rozvětvená. V pozdějších letech můžeme podle potřeby keře prosvětlovat. Silné zmlazení nesnášejí, mladé výhony pak soustavně namrzají a keře postupně odumírají. Pokud chceme mišpulím věnovat větší péči, postupujeme stejně jako u ovocných jádrovin.