191 010 5 – S. foremanii, 20/30/40/50 cm, s balem,

020 5 – S. japonica, 20/30/40/50 cm, s balem.

Vedlejší sortiment: S. reevesiana ‛Rubella‛ a S. repens.

Výsadba: Rostliny s pevnými rašelinovými baly vysazujeme v zahradách skupinově, jako podrost i jako plošnou zeleň. Jednotlivě je používáme ve stálezelených a stinných zahradách a plodonosné jedince do mobilní zeleně. S. repens může růst i na skalkách.

Stanoviště volíme polostinné až stinné, s půdou humózně hlinitou, popřípadě i humózně písčitou, výživnou, avšak kyselé, nejvýš slabě alkalické reakce.

Řez a ošetřování: Pod rostlinami udržujeme stálou vrstvu rašeliny nebo listí. Na zimu je chráníme proti slunci zastíněním. Plodonosné větvičky můžeme řezat, jinak rostliny neřežeme.

164 010 1 – P. trifoliata, 80/125/150 cm,

011 1 – P. – ‛Aurea‛, 60/80/125 cm, z kontejnerů nebo se zemním balem.

Vedlejší sortiment: P. baldwinii, P. polyadenia, P. trifoliata ‛Fastigiata‛, ‛Monophylla‛ a ‛Pentaphylla‛.

Výsadba: Vhodná stanoviště najdeme ve větších parkových úpravách na slunném místě, kde křídlatce uplatníme jako solitérní i skupinové dřeviny. P. trifoliata můžeme využít jako plodonosnou dřevinu v ptačích remízech.

Vysazujeme je do dobré vlhčí půdy.

Řez a ošetřování: Křídlatec v drsných podmínkách někdy namrzá. Namrzlé keře seřízneme až na zdravé dřevo. Také mladé keře, když se nám zdají příliš řídké, můžeme seříznout. Tato práce není moc příjemná, neboť všechny části rostliny silně zapáchají.

153 010 2 – P. amurense, 80/125/150/200/250 cm, 2x přesaz.,

3 – P. amurense, 14/16/18/20/25/30 cm, 3x až 4x přesaz.,

020 2 – P. japonicum, 60/80/125/150 cm, 2x přesaz.,

030 2 – P. sachalinense, 80/125/150/200 cm, 2x přesaz.

Vedlejší sortiment: P. chinense a P. lavallei.

Výsadba: Prostokořenné keře, vícekrát přesazované, buď jednokmenné špičáky, nebo od země zapěstované vícekmenné keře uplatníme solitérně nebo v rozvolněných skupinách ve větších sadových úpravách, popřípadě vysokokmeny se zemním balem také jako stromořadí a široké aleje.

Stanoviště volíme volné, v teplejší poloze, na výsluní, s půdou dobrou, hlubokou, hlinitou, nepříliš suchou. Korkovník roste dobře v nížinách na náplavech.

Řez: Pokud je výsadbový materiál čerstvě dobývaný, zahladíme při výsadbě jen konce kořenů. Kořeny výpěstků, které byly již delší dobu založené nebo skladované, musíme bedlivěji prohlédnout, neboť mohou být zaschlé či namrzlé. Takové výpěstky se neujmou. Jednokmenné špičáky budeme často nuceni pěstovat do stromkovitého tvaru zpětným řezem, neboť terminální výhony nevyzrají vždy tak, aby se kmen prodlužoval z terminálního pupenu, popřípadě namrznou mladé výhony při jarních mrazech. U vícekmenných keřů podpoříme žádoucí vývoj kmenů vyřezáním slabých a nevhodných výhonů v předjaří. Starší exempláře pak již neřežeme ani nezmlazujeme. Bez odborného řezu vytvářejí mladé stromky zpravidla krátké a křivé kmeny.

Ošetřování: Listy korkovníků opadávají většinou již v září, což není způsobeno chorobou, ale naopak je to znamení, že letorosty dobře vyzrávají. Proto také korkovník nevyžaduje zvláštní ošetření.

Proti zaplevelení výsadbových mís můžeme použít herbicidů na bázi simazinu v dávce 1 g.m^-2.

Výsadba: Silnější prostokořenné keře, asi 40/60/80 cm, můžeme vysadit jako podrost pod vyšší světlé dřeviny do vlhčí písčitohlinité půdy. Pokud je vysazujeme pro sbírkové účely, musíme vyhledat z generativně množeného mateirálu samčí i samičí pohlaví.

Řez a ošetřování: Keře, které vzrostly příliš do šířky, můžeme zmladit. Na volnějším stanovišti obložíme mladou výsadbu listím. V pozdějším období je odolnost k zimě dostatečná.

078 010 2 – E. hupehensis, 40/60/80/100/150 cm.

Vedlejší sortiment: E. bodinieri, E. daniellii, E. fraxinifolia, E. glauca, E. henryi, E. officinalis a E. velutina.

Výsadba: Široký sortiment používáme pro sbírkové účely. E. hupehensis vysazujeme solitérně v parkových úpravách do výživné hlinité půdy na světlé stanoviště, kdy brzy vzroste jako strom.

Řez a ošetřování: V drsnějším podnebí chráníme na zimu půdu kolem rostlin, dokud nevzrostou. U mladých rostlin vyzrávají špatně vrcholky výhonů, což však není na škodu. Chceme-li vypěstovat jednokmenné stromy, vyřezáváme u keřů bazální obrost.