167 010 2 – P. tomentosa, 40/60/80/100 cm, z kontejnerů,

100/150/200 cm, 2x přesaz.,

3 – P. tomentosa, 12/14/16/18/20 cm, 3x přesaz., s balem.

Vedlejší sortiment: P. elongata, P. fargesii, P. fortunei, P. glabrata a P. kawakamii.

Výsadba: K výsadbě získáme zpravidla jen hlavní druh, a to ve tvaru 2 až 3letých špičáků, rostliny rovné, nerozvětvené, 100 až 200 cm vysoké, prostokořenné, jaké můžeme považovat za nejvhodnější výsadbový materiál.

Uplatňujeme je výhradně solitérně ve větších parkových úpravách na závětrných, slunných a teplých stanovištích. Obzvláště vhodné umístění pro ně nacházíme také na větších nádvořích, od severu chráněných vyššími budovami. Menší sazenice z kontejnerů jsou pro sadovnické účely méně vhodné.

Zpravidla narostou z menších sazenic v prvních letech jen vícekmenné keře, ze kterých se později vyvinou stromy s nakloněným kmenem. Spíše je můžeme použít jako dekorační rostliny, které po hlubokém seříznutí a dostatečném přihnojení a závlaze vyženou výhony, z nichž ponecháme jeden, který vyroste do výšky 2 až 3 m, s listy až půl metru širokými.

Vícekrát přesazované hotové vysokokmeny jsou vzácnější. Přesazujeme je s balem. Po výsadbě je musíme pevně zakotvit, neboť již nevytvářejí kůlové kořeny. Budou mít menší přírůstky, ale začnou brzy tvořit slabší výhony, zakončené násadou na květ.

Půdu výsadbových jam pro rostliny nemusíme upravovat, je-li hlinitá, výživná, se spodní vláhou, neutrální až silně alkalická (pH přes 7,8). Vhodná je i stavební, vápenitá navážkana propustné spodině. Paulownia může být v teplé oblasti pionýrskou dřevinou na vypráhlých a kamenitých jižních stranách, pokud nalezne ve spodině vláhu a živiny. Najdou se i nálety v betonové dlažbě.

Řez a ošetřování: Po výsadbě pokryjeme půdu kolem rostlin silnější vrstvou kompostu, abychom zabránili vysychání půdy v létě a namrzání kořenů v zimě. Mladé kmínky můžeme na zimu i ovázat.

Nevyzrálá část kmínků slabších jedinců zpravidla v zimě umrzne. Vedoucí výhon pak sesadíme na čípek zdravého dřeva, ke kterému nový terminální výhon vyvážeme, abychom dopěstovali rovné kmeny. Čípek v srpnu hladce vyřízneme a ránu zamažeme štěpařským voskem. Následují-li tuhé zimy za sebou, budeme muset tetno zpětný řez opakovat ještě jednou nebo dvakrát, než Paulownia založí vysokokmenou korunu. Suché konce korunních větví, které jsou jen zbytky odkvetlých nebo umrzlých květních lat nebo nevyzrálých výhonů, neodstraňujeme. Po velmi tuhých mrazech můžeme umrzlé větve seříznout i hodně hluboko, snadno regenerují. Řezné rány musíme ošetřit, neboť dřevo zahnívá dříve, než se rány zacelí a zavalí. Vzrostlé stromy jsou již odolné. Po poražení mladšího stromu vyrážejí z pařezu nebo blízko pařezu odnože, ze kterých naroste rychle nový strom.

103 010 5 – H. anomala, 15/20/30/40 cm, s hrnkovým balem nebo z kontejnerů,

020 5 – H. armstrongii, 15/20/30 cm, s hrnkovým balem nebo z kontejnerů.

Vedlejší sortiment: Druhy odolné vůči mrazům do – 15 °C: H. buxifolia, H. carnosula, H. cupressoides, H. hectori, H. traversii, H. tetrasticha, H. buchananii, H. glaucophylla a H. pinguifolia.

Ostatní druhy. H. albicans, H. andersonii, H. elliptica (H. franciscana), H. elliptica ‛Latifolia‛, H. salicifolia s kultivarem ‛Spender‛s Seedling‛ a mnoho dalších sbírkových druhů a kultivarů.

Výsadba: Kromě uvedených dvou druhů školkařského sortimentu pěstují ještě školky mnoho dalších druhů, zavedených u nás hlavně školkou KS Litomyšl, které můžeme dobře uplatnit v zahradních úpravách, k výsadbě dekoračních nádob a jako hrnkové květiny.

Jako výsadbový materiál používáme téměř výhradně mladé sazenice s hrnkovým nebo kontejnerovým balíčkem. Také mladé sazenice s rašelinovým balíčkem jsou vhodné pro větší výsadby. Nevysazujeme větší přestárlé rostliny, popřípadě nepřesazované dělence, neboť jejich přírůstky na novém stanovišti jsou minimální a celkový habitus působí strnule a nezapojeně.

Venkovní výsadby zakládáme na jaře odolným sortimentem. Hebe vysazujeme jednotlivě nebo v malých skupinách do trvalkových záhonů, skalek na terasy, v atriových zahrádkách. Stanoviště volíme slunné až mírně zastíněné, teplé, v chráněné poloze. Půdu připravíme lehkou, humózní, písčitou, s propustnou spodní vrstvou. Vzdálenosti ve skupinách musíme přizpůsobit růstu jednotlivých druhů. Zpravidla vysazujeme na vzdálenost 25 až 35 cm.

Do mobilní zeleně vysazujeme Hebe ve společenství malolistých keřů, jako jsou např. skalníky, eriky a nízké čilimníky. Zde vysazujeme hustěji, aby výsadba co nejdříve působila jako ucelená. Zeminu do nádob připravíme podobnou jako pro venkovní výsadbu. Přidáme jen víc rašeliny a zásobní hnojivo s větším podílem dusíku (HERBASYN 3).

Jako hrnkové rostliny dekorační i kvetoucí pěstujeme hlavně choulostivější druhy, které kvetou v zimě. Mladé rostliny přesadíme do hrnků s písčitou jílovitorašelinnou směsí se zásobním hnojivem a zapustíme je do poloviny hrnků na slunné místo do záhonu na zahradě. Během června a července je zaléváme a přihnojujeme častěji. Na podzim je postavíme do studeného skleníku na světlé místo a přezimujeme je při mírné zálivce. Pouze v květu je zaléváme víc. Ve sbírkách se vyplatí pěstovat od všech druhů několik jedinců v nádobách, aby byla na jaře náhrada, kdyby v tuhých zimách některé druhy zmrzly.

Řez: Při výsadbě ani později Hebe neřežeme. Chceme-li však dopěstovat z mladých rostlin rostliny kompaktní, musíme je na jaře častěji zaštipovat. Namrzlé rostliny musíme seříznout, nedáme-li přednost nové výsadbě, poněvadž hlouběji seříznuté rostliny jen těžko a nepravidelně obrážejí.

Ošetřování: V oblastech s výskytem holomrazů nešetříme na zimní přikrývce. Jedince, na kterých nám zvláště záleží, můžeme na podzim vyjmout s kořenovým balem z půdy a přezimovat je založené v mrazuprosté a pokud možno světlé místnosti.

Venkovní výsadby jsou v létě náročné na dostatek vláhy a živin, které přidáváme nejlépe zálivkou.

Z chorob se při velké vlhkosti a nedostatečném proudění vzduchu vyskytuje nepravé padlí (Peronospora grisea). Zde pomůže odřezání napadených částí a úprava prostředí s postřikem fungicidními přípravky. Další vyskytující se houbovou chorobou je skvrnitost listů (Septoria exotica). Nejvíce jsou napadány druhy podobné růstem H. elliptica nebo H. salicifolia.

Preventivním opatřením jsou postřiky fungicidy, např. ORTHOCIDEM 50.