Na terasách se jedná o zpevnění opěrných zídek, svahů a hrází odolnými keřovitými dřevinami a o oddělení odpočivných teras od sousedního území živými ploty nebo nízkými plůtky. Důležitá je i skupinová nebo bodová výsadba vzpřímeně rostoucích a plazivých okrasných dřevin v korunách a na okraji zídek. Pnoucí dřeviny mohou navazovat na stěny přilehlých budov. U odpočinkových koutů je vhodný ojedinělý strom, který poskytne stín.

Malé plochy atriových zahrádek umožňují investovat nejen do nákladnějších přírodních a stavebních hmot, které by byly pro velké zahrady nedostupné, ale také do vzácnějšího rostlinného materiálu. Umožňují také pěstovat vzácné dřeviny, neboť vytvářejí chráněné a přehledné prostředí, kde není velkým problémem upravit vhodně půdu pro několik málo druhů keříků a zpravidla jeden strom, poskytující zastínění, a zřídit vodní prvek pro zvlhčení vzduchu.

Stejně jako kámen, keramika, kov, dřevo a pálená hlína v rozmanitých podobách mohou v atriové zahrádce představovat vzácné, cizokrajné, tvarově a barevně obdivuhodné stromky a keříky skryté tužby a pocity člověka v prostředí, v němž každodenně nebo občas žije.

Pravé střešní zahrady je možné zakládat jen nad budovami, kde bylo pamatováno na nezbytné stavební a konstrukční řešení střešního pláště. Častěji bude možné pěstovat trvalou zeleň na malých plochách rovných střech, balkónů a lodžií v nádobách, které unese konstrukce budovy. Velkou předností je možnost úpravy zeleně do lehkých přenosných, nejlépe dřevěných, popřípadě parapetových vegetačních nádrží. Množství dobrých námětů a konstrukčních pokynů nabízí publikace Tobiášek a kol.: Stavební doplňky zahrady, SZN 1980. Jedná se o mobilní zeleň, která funkčně upravuje obytný prostor a může mít výraznější vliv na příznivě bezprostřední mikroklima. Bude-li zvolena pro výsadbu jednotlivých nádob kompaktněji tvarovaná trvalá zeleň, je možné vytvořit intimní prostor, který je chráněn před silnějším prouděním vzduchu, před hlukem a prachem.