057 010 2 – C. siliquastrum, 40/60/80/100 cm, 2x přesaz. s balem

100/125/150/200 cm, 3x přesaz. s balem.

Vedlejší sortiment: C. canadensis, C. chinensis, C. racemosa, C. siliquastrum ‛Alba‛ a ‛Variegata‛.

Výsadba: Dobře školkařsky připravené výpěstky (vícekrát přesazované) s pevným zemním balem, výjimečně i prostokořenné, s dlouhými rozvětvenými a sluncem nažehnutými kořeny, vysazujeme na jaře solitérně nebo na jižní okraj skupin vyšších dřevin v parkových úpravách i ve větších zahradách.

Vybereme příznivé stanoviště jako pro náročnější dřeviny, na výsluní, chráněné od severu, s hlubokou, výživnou, vlhčí, avšak lehčí a propustnou půdou s reakcí pH 5 až 6.

Řez: Potřeba řezu se u zmarliky omezuje na sestříhání namrzlých větviček mladých keřů, zejména u C. siliquastrum, které na jaře snadno poznáme, a na odstranění zaschlého dřeva začátkem léta. Je to důležitá práce, neboť odumírající větve rychle zahnívají hlouběji do staršího dřeva. I když je zmarlika valstně stromovitého charakteru, nepokoušíme se keřový a vícekmenný tvar, v jakém u nás zpravidla roste, přeměnit na tvar jednokmenný.

Ošetřování: V zimě po výsadbě chráníme keře ovázáním a ještě několik let přikrýváme půdu, dokud výsadba nezesílí. Občasná nekróza letorostů je patrně způsobena houbou Physalospora rhodina.

Ochrana pozůstává z včasného odstranění napadených větví a boje proti červcům.