Školkařský sortiment:
049 010 1 – C. alba, 80/100/150 cm, 2x přesaz.,
8 – C. alba, 40/60/80/100/125 cm, 1x přesaz.,
011 1 – C. – ‛Albo-marginata‛, ‛Gouchaultii‛, ‛Spaethii‛, 60/80/100 cm, 2x přesaz.,
012 1 – C. – ‛Kesselringii‛, ‛Sibirica‛, 80/100/150 cm, 2x přesaz.,
020 1 – C. alternifolia, 40/60/80/100 cm, s balem,
030 1 – C. florida, 40/60/80/100 cm, s balem,
040 1 – C. kousa, 40/60/80/100 cm, s balem,
050 1 – C. mas, 60/80/100 cm, 2x přesaz.,
100/150/200/250 cm, 3x přesaz.,
8 – C. mas, 40/60/80/100 cm, 1x přesaz.,
060 1 – C. nuttallii, 40/50/60/80 cm, s balem,
070 1 – C. sanquinea, 60/80/100/150 cm, 2x přesaz., semenáče,
8 – C. sanquinea, 40/60/80/100 cm, 1x přesaz.,
080 1 – C. sericea (stolonifera), 60/80/100/150 cm, 2x přesaz.,
1 – C. – ‛Flaviramea‛, 40/60/80/100 cm, 2x přesaz.
Vedlejší sortiment: Stromkovité: C. controversa, C. coreana, C. officinalis a C. walteri. Keřovité: C. alba ‛Westonbirt‛, C. amomum, C. australis, C. baileyi, C. bretschneideri, C. florida ‛Rubra‛, C. hessei, C. kousa var. chinensis, C. pumila, C. rugosa, C. mas ‛Elegantissima‛, ‛Macrocarpa‛ a C. canadensis.
Výsadba: Jako živé ploty vysazujeme lehké 1krát přesazované keře druhu C. alba do vlhké půdy, C. mas do půdy suché až čerstvé a C. saquinea do půdy sušší, vápenité až kyselejší. Tyto lehké keře popřípadě i silnější 2krát přesazované, vysazujeme také v krajinářských úpravách, kde volbu druhů musíme přísněji podřídit půdním podmínkám na příslušném stanovišti.
Do větších samostatných i smíšených skupin, jako předsadbu vyšších dřevin nebo jako krycí keře použijeme výsadbový materiál silnější, vzrůstný, nejméně s pěti výhony (podle ČSN) v druzích C. alba s kultivary ‛Kesselringii‛ a ‛Sibirica‛, C. mas, C. saquinea a C. sericea s kultivarem ‛Flaviramea‛ do půdních podmínek jako pro živé ploty a C. sericea spíše do půdy čerstvé až kyselé. U těchto čtyř druhů musíme počítat s tím, že kořenový systém 2krát přesazovaných keřů je dosti objemný (kolem 50 cm) a hustý, takže je nutné pro výsadbu vyhloubit dostatečně velké jámy a kořeny prosypat kyprou zemí, aby nezůstaly po výsadbě vzduchové prostory v kořenovém systému, kde by zejména trochu zaschlé jemné kořání mohlo plesnivět, což by mělo za následek dlouhou stagnaci růstu. Kultivary C. mas ‛Devín‛ a ‛Titus‛ vysazujeme též pro sklizeň cenného, netradičního ovoce.
Všechny ostatní druhy, hlavně materiál se zemním balem, vysazujeme především solitérně nebo v menších skupinách. Pestrolisté kultivary používáme pro vytvoření kontrastů, velkokvěté potom jako vzácnější keře i do menších zahrad. Tyto druhy mají vyhraněné nároky na půdu.
C. alternifolia, C. controversa a C. amomum vyžadují čerstvou humóznější půdu ve vlhké poloze. V sušší poloze rostou mnohem pomaleji.
Druhy C. florida, C.coreana, C. kousa a C. nuttallii vyžadují půdu výživnou, humózní, s kyselou reakcí. Stanoviště má být polostinné, ne v trávníku, což platí i pro pestrolisté sorty.
Ostatní druhy snášejí i plné výsluní, ale nejlépe prospívají ve stěhovaném stínu.
V poslední době je stále hojněji vysazován polokeř C. canadensis do hustých výsadeb, na pokrývání kyselé močálovité půdy. Zde použijeme sazenic s hrnkovým balíčkem.
Řez: Při výsadbě vystříháme u prostokořenného materiálu všechny slabé a starší výhony a zbývající silnější 1 až 2leté výhony zkrátíme o jednu třetinu až polovinu. U výpěstků se zemním balem upravíme jen tvar keře.
V dalších letech ponecháme stromovité druhy volně růst. U keřovitých druhů bude někdy nutný průklest, který všechny svídy snášejí dobře, ale dříny už méně. U kultivarů s barevným dřevem můžeme dělat průklest soustavně, záleží-li nám v zimě na vynikání barvy jednoletých výhonů.
Přísně stříhaný plot vypěstujeme postupně ze sazenic, které byly již ve školce vedeny jako kmínkovité, až k zemi zavětvené tvary s každoročně zkracovaným obrostem. Ve tvarování pokračujeme i na trvalém stanovišti. Stříháme v zimním období, kdy můžeme zároveň vplétat některé silnější postranní výhony dovnitř plotu na vyplnění mezer. Podruhé stříháme v červnu.
Ošetřování: Velkokvětým druhům pomáháme v růstu přihnojováním kombinovanými hnojivy bez vápenatých složek a závlahou v období sucha. Také ostatní druhy v tomto období zavlažujeme.
Pro odplevelení jsou u druhů C. alba, C. mas a C. sanquinea vyzkoušeny herbicidy na bázi simazinu v dávce 1 g.m-2. Použití herbicidů má význam jen v prvních letech po výsadbě, neboť později dřín a svída potlačují vývoj plevelů pod listovou korunou keřů.
Pokud jde o choroby, bylo zjištěno, že C. mas je hostitel choroše ohnivce rybízového a C. sanquinea je hostitel choroby meruněk Leucostoma persoonii. Obě choroby jsou však u rodu Cornus zanedbatelné stejně jako živočišní škůdci.
