Školkařský sortiment:
103 010 5 – H. anomala, 15/20/30/40 cm, s hrnkovým balem nebo z kontejnerů,
020 5 – H. armstrongii, 15/20/30 cm, s hrnkovým balem nebo z kontejnerů.
Vedlejší sortiment: Druhy odolné vůči mrazům do – 15 °C: H. buxifolia, H. carnosula, H. cupressoides, H. hectori, H. traversii, H. tetrasticha, H. buchananii, H. glaucophylla a H. pinguifolia.
Ostatní druhy. H. albicans, H. andersonii, H. elliptica (H. franciscana), H. elliptica ‛Latifolia‛, H. salicifolia s kultivarem ‛Spender‛s Seedling‛ a mnoho dalších sbírkových druhů a kultivarů.
Výsadba: Kromě uvedených dvou druhů školkařského sortimentu pěstují ještě školky mnoho dalších druhů, zavedených u nás hlavně školkou KS Litomyšl, které můžeme dobře uplatnit v zahradních úpravách, k výsadbě dekoračních nádob a jako hrnkové květiny.
Jako výsadbový materiál používáme téměř výhradně mladé sazenice s hrnkovým nebo kontejnerovým balíčkem. Také mladé sazenice s rašelinovým balíčkem jsou vhodné pro větší výsadby. Nevysazujeme větší přestárlé rostliny, popřípadě nepřesazované dělence, neboť jejich přírůstky na novém stanovišti jsou minimální a celkový habitus působí strnule a nezapojeně.
Venkovní výsadby zakládáme na jaře odolným sortimentem. Hebe vysazujeme jednotlivě nebo v malých skupinách do trvalkových záhonů, skalek na terasy, v atriových zahrádkách. Stanoviště volíme slunné až mírně zastíněné, teplé, v chráněné poloze. Půdu připravíme lehkou, humózní, písčitou, s propustnou spodní vrstvou. Vzdálenosti ve skupinách musíme přizpůsobit růstu jednotlivých druhů. Zpravidla vysazujeme na vzdálenost 25 až 35 cm.
Do mobilní zeleně vysazujeme Hebe ve společenství malolistých keřů, jako jsou např. skalníky, eriky a nízké čilimníky. Zde vysazujeme hustěji, aby výsadba co nejdříve působila jako ucelená. Zeminu do nádob připravíme podobnou jako pro venkovní výsadbu. Přidáme jen víc rašeliny a zásobní hnojivo s větším podílem dusíku (HERBASYN 3).
Jako hrnkové rostliny dekorační i kvetoucí pěstujeme hlavně choulostivější druhy, které kvetou v zimě. Mladé rostliny přesadíme do hrnků s písčitou jílovitorašelinnou směsí se zásobním hnojivem a zapustíme je do poloviny hrnků na slunné místo do záhonu na zahradě. Během června a července je zaléváme a přihnojujeme častěji. Na podzim je postavíme do studeného skleníku na světlé místo a přezimujeme je při mírné zálivce. Pouze v květu je zaléváme víc. Ve sbírkách se vyplatí pěstovat od všech druhů několik jedinců v nádobách, aby byla na jaře náhrada, kdyby v tuhých zimách některé druhy zmrzly.
Řez: Při výsadbě ani později Hebe neřežeme. Chceme-li však dopěstovat z mladých rostlin rostliny kompaktní, musíme je na jaře častěji zaštipovat. Namrzlé rostliny musíme seříznout, nedáme-li přednost nové výsadbě, poněvadž hlouběji seříznuté rostliny jen těžko a nepravidelně obrážejí.
Ošetřování: V oblastech s výskytem holomrazů nešetříme na zimní přikrývce. Jedince, na kterých nám zvláště záleží, můžeme na podzim vyjmout s kořenovým balem z půdy a přezimovat je založené v mrazuprosté a pokud možno světlé místnosti.
Venkovní výsadby jsou v létě náročné na dostatek vláhy a živin, které přidáváme nejlépe zálivkou.
Z chorob se při velké vlhkosti a nedostatečném proudění vzduchu vyskytuje nepravé padlí (Peronospora grisea). Zde pomůže odřezání napadených částí a úprava prostředí s postřikem fungicidními přípravky. Další vyskytující se houbovou chorobou je skvrnitost listů (Septoria exotica). Nejvíce jsou napadány druhy podobné růstem H. elliptica nebo H. salicifolia.
Preventivním opatřením jsou postřiky fungicidy, např. ORTHOCIDEM 50.
