Školkařský sortiment: Všechny velikosti se zemním balem,
140 010 2 – L. tulipifera, 60/80/100/125/150/175/200 cm, 2x přesaz.,
150/175/200/250/300 cm, 3x přesaz.,
3 – L. tupipifera, 10/12/14/16 cm, 3x přesaz.,
14/16/18/20 cm, 4x přesaz.,
011 2 – L. – ‛Aureomarginata‛, ‛Fastigiata‛, ‛Integrifolia‛, 40/60/80/100 cm, 2x přesaz.
Vedlejší sortiment: L. chinense, L. tulipifera ‛Compactum‛, ‛Crispum‛ a ‛Obtusilobum.
Výsadba: Nejvhodnější doba pro přesazování liliovníků je při počátku rašení. Menší velikosti můžeme při jarním dobývání a bezokladné výadbě vysazovat i jako prostokořenné výpěstky. Při přepravě musíme kořeny dobře chránit před zasycháním, plesnivěním a pohmožděním, což se u masitých kořenů, jaké mají liliovníky, snadno přihodí. U liliovníků je rovněž nedostatek vzrostlejšího výsadbového materiálu. Spotřeba by mohla být dost velká, neboť je vysazujeme nejen jednotlivě, ale i v malých skupinách, a můžeme je uplatnit v sadových úpravách i jako vznosné aleje, odolné v městském a průmyslovém prostředí.
Stanoviště volíme chráněné, zpočátku ve společenství s jinými dřevinami. V pozdějším období liliovníky uvolníme, aby měly dost světla.
Půdu zvolíme vlhkou, hlubokou, výživnou, nejlépe písčitohumózní, hlinitou nebo náplavy bez vyššího obsahu vápníku. Půdní reakce má být kyselá až slabě alkalická.
Městské prostředí snášejí liliovníky celkem dobře. Pokud kořeny nedosáhnou podzemní vodu, může škodit delší období sucha.
Řez a ošetřování: Zdravé, nenamrzlé rostliny liliovníku prodlužují svůj kmen z terminálního pupenu, což znamená, že nemusíme napomáhat zpětným řezem terminálního výhonu ke tvorbě rovného kmene. Obrost kmene zůstává zpočátku slabý, později v hustším zápoji samovolně odumírá. V tom případě kmeny raději včas vyholíme. Volně rostoucí jedinci na vhodném teplém stanovišti zůstanou ovětveni už od země, což se hodí do parkové kompozice. V alejích někdy vyrostou koruny liliovníků příliš vysoko. S tím se musíme smířit, neboť liliovník zmlazování nesnáší. Část větví koruny po zmlazení vůbec neobrazí, protože nemá adventivní pupeny. U starších stromů v zápoji musíme počítat, že jejich koruny ztrácejí vyrovnanost.
V rámci ošetřování pečujeme o dostatek vláhy. Na zimu chráníme kořeny před promrzáním nastýlkou. Zabezpečit musíme mladou výsadbu také proti okusu. Jinými škůdci a chorobami liliovníky netrpí. Občasný výskyt chlorózy způsobuje přebytek vápníku.
