Školkařský sortiment: Vesměs štěpované druhy a kultivary ve tvaru 2letých zákrsků s 5 až 7 výhony, 60/100/125 cm vysoké, převislé a slabě rostoucí typy i jako Pk 140 cm, 5/6/7/8/10 cm, Vk 180 až 200 cm,
145 010 1,3 – M. arnoldiana,
020 1,3 – M. atrosanquinea,
030 1 – M. baccata,
040 1 – M. coronaria,
041 1 – M. – ‛Charlottae‛,
042 1 – M. – ‛Nieuwlandiana‛,
050 1,3 – M. floribunda,
060 1 – M. halliana,
070 1 – M. hupehensis,
080 1 – M. prunifolia,
090 1,3 – M. pumila,
100 1,3 – M. purpurea,
110 1 – M. sargentii,
120 1,3 – M. scheideckeri,
130 1 – M. sieboldii,
141 1,3 – M. kultivary ‛Aldengamensis‛, ‛Eleyi‛, ‛Hillieri‛, ‛Katharine‛, ‛Liset‛, ‛Prufusion‛, ‛Van
Eseltine‛.
Vedlejší sortiment: Výběr asi ze 400 až 500 sort, které jsou v současné dobře ve světě pěstovány: M. adstringens ‛Almey‛ a ‛Hopa‛, M. angustifolia, M. baccata ‛Fructo Flavo‛, M. fusca, M. glaucescens, M. gloriosa, M. ionensis, M. lancifolia, M. moerlandsii, M. platycarpa, M. prattii, M. pumila ‛Elise Rathke‛, ‛John Downie‛, M. purpurea ‛Lemoinei‛, ‛Nicoline‛, M. robusta, M. silvestris, M. spectabilis ‛Riversii‛, M. sieboldii ‛Wintergold‛, M. zumi ‛Calocarpa‛ a ‛Prof. Sprenger‛.
Kultivary nejistého původu: M hybr. ‛Aldenham‛s Purple‛, ‛Cheal‛s Weeping‛, ‛Crimson Brillant‛, ‛Dorothea‛, ‛Flame‛, ‛Georgeus‛, ‛Golden Hornet‛, ‛Kaido‛, ‛Makamik‛, ‛Neville Copeman‛, ‛Ökonomierat Echtermeyer‛, ‛Red Jade‛, ‛Red Top‛, ‛Royalty‛, ‛Striped Beauty‛, ‛Transcendent‛, ‛Veitch Scarlet‛ a ‛Wisley Crab‛.
Poznámka: Pro orientaci v obsáhlém sortimentu okrasných jabloní může posloužit publikace HIEKE – Praktická dendrologie II, str. 134 až 160.
Výsadba: Výsadbový materiál se podobá výpěstkům ušlechtilých kultivarů jabloní pro ovocné výsadby a měl by jim i odpovídat ze zdravotního hlediska, tzn., že by měl být bezvirózní, ošetřený proti chorobám a škůdcům ovocných dřevin a šlechtěný na vhodných podnožích. Výběr druhů a kultivarů pro jednotlivé účely je velký a jen specialista dokáže alespoň přibližně posoudit, kam je která sorta vhodná.
Okrasné jabloně vysazujeme ve všech tvarech jak v sadových úpravách, tak i ve větších i menších zahradách, buď jednotlivě, nebo v menších i smíšených skupinách. V zeleni měst a obcí uplatníme Vk také jako malokorunná stromořadí v pěších zónách, hřbitovních alejích a u pomníků, kde památné dny jsou v době kvetení. V krajinných úpravách a remízech mohou sloužit i původní druhy, pokud je dokážeme chránit před okusem, než vzrostou. Nejnovější upotřebení se ukazuje pro některé okrasné jabloně (‛Liset‛, ‛Prof. Sprenger‛, ‛Hillieri‛, ‛Golden Hornet‛) jako spolehlivé opylovače cizosprašných ovocných kultivarů, jako jsou ‛Boskoopské‛ a ‛Coxova‛.
Na polohu a půdní podmínky stanoviště nejsou okrasné jabloně tak náročné jako kultivary ovocné. S úspěchem je vysazujeme na slunné místo nebo místo malou část dne zastíněné, do půd uhličitanových, hlubokých, hlinitých, s dostatkem humusu, živin a vápníku. Až na některé výjimky žloutnou v zamokřených, suchých a silně vápenitých půdách.
Řez: Při výsadbě koruny výpěstků s krátkými a silnými jednoletými výhony jen prosvětlíme na maximálně 5 základních větví, které necháme nezkrácené. U výpěstků se slabými nebo i silnými dužnatými výhony, delšími než 50 až 60 cm (podle sorty), zavedeme výchovný řez zkrácením terminálního nebo středního nejsilnějšího výhonu asi o jednu polovinu. Další 4 výhony zkrátíme o 1/3 až 1/4 délky řezem na vnější očko u vzpřímených typů, na vnitřní očko u převislých typů, ostatní výhony vyřízneme. Tato zásada platí pro zákrsky, polokameny i vysokokmeny. Botanické keřovité rostoucí druhy nebo druhy od země rozvětvené necháme volně růst. V dalších letech opravujeme průklestem jen tvar koruny, popřípadě málo rozvětvené koruny ještě jednou seřízneme. U převisle rostoucích odrůd, u země šlechtěných, vytváříme vyvazováním terminálu tzv. pyramidy.
Vzrostlé stromy a keře můžeme v případě nutnosti zmladit. Tvar nově narostlé koruny zkrátí zpravidla svou přirozenost a malebnost. U některých druhů koruna příliš zahoustne a s dlouhými letorosty, které se snadno vylamují větrem, si většinou nevíme rady. Když mladé keře nebo stromy po výsadbě příliš bují, můžeme jejich výhony v červnu zaštípnout. Napomáhá to k tvorbě květonosného dřeva.
Ošetřování: Při jarní výsadbě dáme ke každému stromku takovou dávku vody, aby pronikla až na dno jamky. Při podzimní výsadbě není zpravidla zálivka nutná ani žádoucí, není-li půda suchá. Slabě rostoucí stromky můžeme s úspěchem přihnojovat koncem zimy podle velikosti a potřeby menší či větší hrstkou plného hnojiva NPK nebo CERERITU. V půdách chudých na humus je prospěšné mělké zapravení prohnojeného kompostu.
Ze škůdců napadají okrasné jabloně hlavně vlnatka krvavá (Eriosma lanigerum), předivka ovocná (Yponomeuta padellus), molovka hnědá (Simaethis pariana), molovka jablečná (Argyresthia conjugella), mera jabloňová (Psyla mali), květopas jabloňový (Anthonomus pomorum), pilatka jablečná (Hoplocampa testudinea), klopuška vrásčitá (Plesiocoris rugicollis) a klopuška bramborová (Lybus pabulinus). Nesmíme rovněž zapomenout na zajíce, králíky a ostatní hlodavce, kteří mohou výsadbu dokonale zničit již v první zimě.
Je přirozené, že okrasné jabloně někdy trpí stejnými chorobami jako ovocné jabloně. Jsou to padlí jabloňové (Podosphaera leucotricha), nektriová rakovina (Nectria galligena) a strupovitost jabloní (Venturia inaequalis).
Popis uvedených chorob a škůdců spolu s návodem na ochranu najdeme v každé ovocnářské příručce. Musíme však uvážit, do jaké míry je možná ochrana ve veřejné zeleni. Je dobré, že jsou mnohé kultivary individuálně imunní proti většině chorob a škůdců.
