Školkařský sortiment:
007 010 1 – L. decidua; 020 1 – L. gmelinii; 030 1 – L. kaempferi; 040 2 – L. larinica; 050 1 – L. occidentalis; 060 2 – L. pendula; 070 1 – L. potaninii.
Vedlejší sortiment: Modříny vysazujeme jen pozdě na podzim nebo brzy zjara. Výpěstky nepřerostlé, raději mladší, s pevným balem nebo menší velikosti z kontejnerů vysazujeme v krajinářských i sadových úpravách hlavně solitérně, vyšší typy i jako stromořadí. Plazivé a převislé kultivary uplatníme na větších alpínech, a pokud jsou roubovány na kmíncích, můžeme je uplatnit i v menších zahradách a v mobilní zeleni. L. decidua se hodí pro tvarované živé ploty, rozptýlenou zeleň a skupiny ve volné přírodě.
Stanoviště pro modříny volíme vždy světlé a vzdušné, v zápoji se rychle vyholují. L. decidua vysazujeme do půd vlhkých, propustných, písčitohumózních až hlinitých, s obsahem vápníku, nezávisle na stupni pH v poloze volné; mimo městské prostředí. Nesnáší zasolené půdy ani exhalace. L. kaempferi dáme do čerstvé humózní půdy, třeba hrubé struktury, avšak činné, kyselé až alkalické půdní reakce, v poloze vyšší vzdušné vlhkosti, nikoliv však v mrazových kotlinách, kde namrzají jarní výhony i jiných druhů. Ani ostatní druhy nejsou na půdu náročné, když není příliš suchá.
Řez a ošetřování: Živé modřínové ploty zakládáme z výpěstků 50/80/120 cm, 3letých, přesazovaných, přičemž již při výsadbě zkrátíme vedoucí výhony na délku 10 až 15 cm, postranní výhony zkrátíme ještě víc. V dalších letech tyto ploty stříháme vždy do sbíhavého tvaru, jinak spodní větve prosychají. Při manipulaci s výsadbovým materiálem pro solitérní výsadbu musíme dát pozor, abychom u výpěstků nepoškodili terminální výhony. Trvá potom velmi dlouho, než se náhradní terminál napřímí, i když ho vyvazujeme.
Modříny snášejí i neuvěřitelně různé mrzačení. Jsou známé staleté L. decidua, které jsou na alpínu drženy stálým řezem letorostů na patku v zakrslém tvaru nebo které vegetují v malých otvorech, vyvrtaných v tufových nebo sintrových balvanech či v keramických nádobách jako bonsaj. To jsou však jen módní výstřednosti.
Modříny bývají dost často napadány chorobami a škůdci. Proti mšicím, způsobujícím hálky Sachiphantes viridis a Adelges laricis stříkáme před vyrašením olejovými přípravky a pak organofosfáty. Rovněž tak proti třásněnkám Taeniotrips laricivorus a pouzdrovníčku Coleophora laricella. Dále škodí brvěnka modřínová (Dasycypha willkommii) rakovinovými nádory, kde pomůže jen vyřezání napadených částí, a konečně sypavka Mycosphaerella laricina, popř. Meria laricis, kdy musíme od května do června stříkat přípravkem ZINEB, popřípadě sirnatými nebo organickými fungicidy.
Proti plevelům je použití kořenových herbicidů podle různých pramenů sporné.
Mám dotaz,
modřín je krásně zelený tak do června, potom se objeví bílé kuličky jak vatička a
modřín začne postupně žloutnout, jako by jej něco vysávalo. Co mi poradíte?
Děkuji za radu Blažek