Školkařský sortiment:
Keře stromů (2), stromy (3), vzácnější dřeviny (5), alejové stromy (6), rostliny na živé ploty (8):
002 010 2 – A. campestre, 150/200/250/300 cm
6 – A. campestre, 6/8/10/12/14 cm.
8 – A. campestre, 60/80/100/125/150/200 cm, tvarovaně,
020 2 – A. capillipes, 60/80/100/150 cm, s balem,
030 2 – A. cappadocicum, 60/80/100/150 cm,
040 2 – A. circinatum, 60/80/100/150 cm, s balem,
050 2 – A. cissifolium, 60/80/100/150 cm, s balem,
060 2 – A. ginnata, 80/100/125/150/175 cm,
8 – A. ginnala, 60/80/100/150 cm, tvarované,
070 2 – A. glabrum, 150/200/250/300 cm,
080 2 – A. griseum, 40/50/60/80/100 cm, s balem,
090 2 – A. grosseri, 40/50/60/80/100 cm, s balem,
100 5 – A. japonicum, 40/50/60/80/100/125 cm, s balem,
101 5 – A. – ‛Aconitifolium‛, 30/40/50/60/80/100 cm, s balem,
102 5 – A. – ‛Aureum‛, 20/25/3040/50 cm, s balem,
110 2 – A. monspessulanum, 60/80/100/150 cm,
120 2 – A. negundo, 150/200/250/300/350 cm,
6 – A. negundo, 8/10/12/14/16 cm,
121 2 – A. – ‛Auratum‛, ‛Odessanum‛, ‛Variegatum‛, 60/100/150 cm,
3 – A. – ‛Auratum‛, ‛Odessanum‛, ‛Variegatum‛, 5/6/8/10/12 cm,
Pk, Vk,
130 2 – A. nikoense, 60/80/100/150 cm,
140 5 – A. palmatum, 40/50/60/80/100/125 cm, s balem,
141 5 – A. – ‛Atropurpureum‛, ‛Osaka-Zuki‛, 40/50/60/80 cm,
142 5 – A. – ‛Dissectum Atrop‛, ‛Garnet‛, 25/30/40/50/60 cm,
150 2 – A. pensylvanicum, 60/80/100/150 cm,
160 2 – A. platanoides, 125/150/200/250/300/350 cm,
6 – A. platanoides, 8/10/12/14/16 cm,
161 2 – A. ‛Crimson King‛, ‛Drumondii‛, ‛Faassen‛s Black‛, ‛Laciniata‛, ‛Schwedleri‛, 125/150/200/250/300 cm,
6 – A. – ‛Globosum‛, 6/8/10/12 cm
161 6 – A. Crimson King‛, ‛Drumondii‛, ‛Faassen‛s Black‛, ‛Laciniata‛, ‛Schwedleri‛, 8/10/12/14 cm,
170 2 – A. pseudoplatanus, 125/150/200/250/300 cm,
6 – A. pseudoplatanus, 8/10/12/14/16 cm,
171 2 – A. – ‛Atropurpureum‛, ‛Brillantissimum‛, ‛Erectum‛, ‛Leopoldii‛, ‛Purpurascens‛, 150/200/250/300 cm,
6 – A. – ‛Atropurpureum‛, ‛Brillantissimum‛, ‛Erectum‛, ‛Leopoldii‛, ‛Purpurascens‛, 8/10/12/14 cm,
180 2 – A. rubrum, 150/200/250/300 cm,
190 2 – A. rufinerve, 60/80/100/150 cm, s balem,
200 2 – A. saccharinum, 125/150/200/250/300 cm,
6 – A. saccharinum, 8/10/12/14 cm,
201 2 – A. – ‛Lutescens‛, ‛Pyramidale‛, ‛Wieri‛, 150/200/250 cm,
6 – A. – ‛Lutescens‛, ‛Pyramidale‛, ‛Wieri‛, 8/10/12/14 cm,
210 2 – A. tataricum, 60/80/100/125 cm,
6 – A. tataricum, 5/6/8/10 cm,
8 – A. tataricum, 60/80/100/125 cm, tvarované,
220 2 – A. zoeschense, 80/100/150/200 cm,
221 2 – A. ‛Annae‛, 80/100/150/200/250 cm.
Sbírkový sortiment: Ze skupiny 2: A. carpinifolium, A. heldreichii, A. laxiflorum, A. nikoense, A. saccharum, A. tegmentosum a jiné. Ze skupiny 5: A. sieboldianum, A. rubrum ‛Globosum‛ a dalších 33 kultivarů A. palmatum (viz katalog školky Litomyšl).
Výsadba: Javory typů „platanoides“, „negundo“, „saccharinum“ a jejich kultivary s barevným listem nebo odlišným tvarem koruny, pěstované jako vysokokmeny (skupina 6), sázíme především do stromořadí a jako kostru velkých sadových úprav, do větších kulis nebo i jednotlivě. Stejné typy se pěstují ve školkách také ve tvaru keřů (skupina 2), většinou volně rostlé, vzpřímené, až k zemi zavětvené tvary, upravené ve školce ojedinělými řezy. Základní druhy v těchto tvarech slouží jako keře stromů zejména pro krajinářské úpravy a pro hustší skupinové výsadby v sídlištní a ostatní veřejné zeleni. Vzácnější druhy a jejich kultivary jsou materiálem pro rozšíření sortimentu parkových výsadeb a pro sbírkové účely. Pro zvláštní účely vysazujeme základní druhy javorů a jejich kultivary (kromě A. negundo) též jako vzrostlé solitérní stromy do obvodu kmene 60 cm a vzrostlé a solitérní keře do výšky 500 až 900 cm.
Výsadbový materiál Vk a Pk do obvodu kmene 60 cm a keřů do výšky 350 cm můžeme přesazovat bez zemních balů, neboť kořenový systém těchto druhů je dostatečně rozvětvený, a pokud se nepoškodil při dobývání a přepravě větrem, sluncem a mrazem, regeneruje snadno. Předpokladem pro dobrý kořenový systém je včasné přesazování pěstovaného materiálu ve školce. Vk a Pk do
14 cm obvodu musí být ve školce přesazovány 2krát, do 20 cm 3krát, solitérní stromy ze širokého sponu do 30 cm 4krát a od 30 cm do 60 cm nejméně 5krát. V našich školkách je řádné pěstování solitérních stromů k výsadbě spíše výjimkou, a proto jsou dodávány stromy nad 30 cm obvodu kmene a keře nad 300 cm výšky se zemním balem.
Se zemním balem je nutno dobývat též silnější exempláře z lesních porostů a trvalých stanovišť veřejné zeleně k přesazování do nových sadových a krajinářských úprav. Je však vždy spojeno s rizikem, že se bal při manipulaci rozpadne a že se dřevina na novém stanovišti neujme. Používání odrostků i silnějšího materiálu z lesních porostů je pouze nouzové řešení výsadeb, neboť z nich nenarostou také krásné stromy a keře jako z řádně předpěstovaného školkařského materiálu. Postrádají totiž dostatečně rozvětvené kořeny a správně zapěstěnou korunu. Stromy do obvodu kmene 12 až 14 cm vysazujeme přímo ke kůlům. Silnější a solitérní kmeny zakotvíme ihned po výsadbě.
Mladší výpěstky základních druhů můžeme vysazovat též jako pionýrské dřeviny na rekultivace a exponovaná stanoviště.
A. campestre, A. ginnala a A. tataricum (skupina 
jsou vhodné i jako volně rostoucí živé ploty, použijeme-li k výsadbě rostliny kupovitého tvaru a vyššího vzrůstu, upravované ve školkách řezem postranních větví. A. campestre můžeme vysazovat i jako kmínkové, až k zemi zavětvené výpěstky s každoročně zastíhávaným obrostem postranních větví a větviček.
Méně vzrůstné typy (skupina 2) a zejména japonské javory (skupina 5) vysazujeme i v domácích zahradách na vybraná místa, ve skalkách, k jezírkům japonských zahrádek a zároveň jako bonsaj do keramických nádob. Silnější exempláře používáme jako efektní solitéry v exkluzívních sadových úpravách.
Javory ze skupiny 2 a 6 nemají zvláštní nároky na podnební a půdní podmínky. Základní druhy se spokojí s otevřenou polohou, středně těžkou půdou, snášejí i půdy suché a kamenité. Jen A. negundo a A. saccharinum vyžadují půdy vlhčí. Ve vlhkém podnebí mohou javory špatně vyzrávat a snadno namrzat. Dobrou hlubokou a poněkud vlhčí půdu (ne však spodní mokro) a kyselejší půdní reakci vyžadují javory ze skupiny 5 a další tzv. japonské javory jako A. circinatum, A. sieboldianum, A. nikoense, A. griseum, A. grosseri a také severoamerický A. rubrum. Dále vyžadují slunnou až mírně zastíněnou polohu, chráněnou proti východu a severu. Půdní reakci upravíme přidáním rašeliny při přípravě půdy před sázením. Dbáme, aby baly japonských javorů i ostatních druhů, které vysazujeme s balem, před sázením neproschly. To platí i pro menší velikosti těchto druhů, které vysazujeme s hrnkovým balem nebo z kontejnerů.
Běžné druhy javorů menších a středních velikostí, pěstované v kontejnerech, jsou hledaným zbožím sadovnických podniků pro dosadby sadových úprav ve vegetačním období. Jinak vysazujeme stromy, keře i odrostky javorů v naprostém vegetačním klidu po opadu listu až do zámrazu nebo na jaře před vyrašením. Narašené javory dobývat není vhodné. Mohou je poškodit pozdní mrazy. Přírůstky po výsadbě jsou slabé nebo žádné a kromě toho se narašený výsadbový materiál poškodí při dobývání, dopravě a další manipulaci. Proto musíme javory dobývat již na podzim, popřípadě v předjaří, ihned po rozmrznutí půdy. Japonské a jiné vzácnější druhy javorů vysazujeme s balem raději až na jaře, aby během léta dobře zakořenily a netrpěly v zimním období.
Řez: Při úpravách tvarů javorů řezem musíme vycházet z poznání, že jejich růst je akrotonický. To znamená, že až do pozdního věku je u zdravých rostlin podporován růst terminálních a nejhořejších postranních výhonů, zatímco jejich délky směrem dolů ubývá, takže jejich normální růst směřuje k vytvoření kmene a koruny. To platí zásadně i pro keřovitě rostoucí japonské javory, u kterých někdy vrcholky větviček nevyzrají, takže se nevytvoří terminální pupen a jeho funkci přebírají níže položené plně vyvinuté pupeny. Tím dochází k vidlicovitému růstu, který u keřovitých javorů celkem nevadí, ale u stromových forem je nutno růst souměrné koruny upravovat řezem.
Protože u javorů stoupá míza už v předjaří, snažíme se řezat již před nástupem zimních mrazů pod – 6 °C. Průklest nebo prosvětlování nejsou u keřovitých forem zapotřebí. Tyto formy nevytvářejí bazitonní výhony, tedy se od země neobnovují. S tím se musí počítat při úpravě a stříhání živých plotů. Volně rostoucí živé ploty upravujeme řezem jen do té míry, aby nepřerůstaly místo, které je jim v zahradě nebo parku vyhrazeno. U přísně stříhaných plotů a živých stěn z babyky musíme počítat s minimální šířkou 50 cm, přičemž není nutné, jak se všeobecně tvrdí, tvarovat kónicky. Je však nutné vycházet z kmínkového, již ve školce částečně tvarovaného výsadbového materiálu. Chceme-li mít skutečně pěkně zapojený živý plot, musíme mladou výsadbu v prvních 2 až 3 letech stříhat 5 až 6krát během roku. V pozdější době postačí jeden letní řez v červenci až srpnu a zimní nejpozději po skončení silných mrazů. To platí hlavně pro živé ploty a stěny z babyky.
Počet stříhání je možno omezit použitím regulátoru růstu na pouhý očistný řez po skončení vegetační doby. K tomu účelu stříkáme za suchého jarního počasí po vyrašení výhonků 5 až 10 cm živý plot 1 % roztokem přípravku ATRINAL. Na 1 m2 zelené stěny spotřebujeme asi 0,2 l postřiku.
Většina javorových stromořadí dnes trpí nejen solením vozovek, výkopy inženýrských sítí, unikáním plynů z podzemních potrubí, nedostatkem živin, vody a základní péče, ale také nedostatečným nebo i nesprávným řezem. Stále častěji vidíme aleje, kde se koruny stromů rozdvojují již ve výši původní koruny, která byla zapěstována ve školce. Tím se vytvářejí bez prodloužení kmene trychtýřovité a nepravidelné koruny, jejichž růst předčasně slábne nebo se úplně zastaví. Charakteristický tvar koruny zaniká, hlavní větve, horizontálně tlačené, nesnesou zatížení sněhem, námrazou a větrem. Postupně se odlamují od kmene, i když se zcela neodčísnou. Tyto kmeny nelze ani podle potřeby výše vyvětvit a jsou nebezpečné pro silniční provoz. Nakonec se provádí velmi hluboké zmlazení, kterým se jen zřídkakdy podaří vytvořit požadovaný tvar koruny.
Proto vysazujeme do stromořadí a alejí jen stromy ve školce správně vedené, s průběžným terminálem a pravidelně větvenou korunou. Ještě několik let po výsadbě podporujeme růst prodlužovacího výhonu v koruně stromu uvolněním od konkurenčních výhonů a odřežeme nevhodné větve, čímž vytvoříme rovnováhu koruny. K tomuto zákroku si musíme umět představit odpovídající charakteristiku koruny i požadovaný tvar pěstovaného druhu. V případě, že nebyl volen pro požadovaný tvar stromu vhodný druh dřeviny, je bezvýsledná veškerá snaha upravit tvar řezem. Kromě toho se musíme snažit, aby řez byl co nejméně pracný.
Ve starších stromořadích, vysázených javorem mléčem nebo klenem, často přerůstají koruny stromů určený rámec. Zde nezbývá než ve 2 až 3 letech koruny postupně zmladit na kosterní větve a řezat vyrostlé vhodně rozmístěné výhony v příštích letech, popřípadě každý druhý rok, na čípek s dvěma páry pupenů a slabé přebytečné výhony na větvení kroužek a udržovat takto přiměřenou velikost koruny.
Při výsadbě seřezáváme bujně narostlé výhony Vk i keřů až o dvě třetiny délky, přičemž dbáme u terminálních výhonů na kvalitní řez na jeden z obou protilehlých pupenů. Výsadbový materiál se zemním balem nezkracujeme. U prostokořenných stromů a keřů ponecháme postranní kořeny co nejdelší a pouze je zahladíme. U rostlin, u kterých počítáme s pozdějším přesázením na jiné místo, seřízneme případný kůlový kořen hladce až na pařez, abychom usnadnili pozdější dobývání s balem.
Ošetřování: V boji proti zaplevelení kolem stromů a keřů je možné používat u všech druhů javorů kromě mělce zakořeněných japonských javorů celou škálu herbicidů. Osvědčil se např. SIMAZIN 50 WP (GESATOP 50) v dávce 2 až 4 g v 10 litrech vody na 10 m2 před vyrašením. Javory samy potlačují plevel jen málo, naopak nálety pod plodnými stromy jsou běžné. Tyto nálety se nedají potlačit herbicidy bez poškození trvalého podrostu. Proto se musí použít motyka nebo časté kosení.
U roubovaných javorů je nezbytnou součástí ošetřování včasné odstraňování planých výhonů, zejména u japonských javorů. Pestrolisté kultivary paklenů vytvářejí často zpětné mutace. Tyto výhony, které se vracejí do původního druhu, je nutno odstranit čistě až na větevní kroužek, jinak přerostou naroubovaný kultivar.
Opatrné přihnojování kombinovanými hnojivy s malým obsahem vápníku bude ve slabších půdách nezbytné u kultivarů A. palmatum a A. japonicum. Namrzající keřovité javory podle místních zkušeností chráníme před silnými mrazy pokrývkou půdy, nejlépe však stálezeleným krytem, pro který se osvědčil např. Cotoneaster dammeri. Další zimní péče o javory pozůstává ze setřásání mokrého sněhu a opatrného oklepání námrazy, která může u rozkladitých typů způsobit polomy.
Pokud jde o choroby, trpí některé javory houbou Verticillium alboatrum, vadnutím a odumíráním větví, babyky také usycháním nejmladších výhonků. Mnoho druhů je napadáno hlívenkou rumělkovou (Nectria cinnabarina), která způsobuje usychání nejen větví, ale často i celého stromu. Hodně rozšířena je též svraštělka javorová (Rhytisma acerinum), která poškozuje listy.
Škůdci tak nebezpeční nejsou, až na hryzce, zajíce a králíky, kteří napadají všechny druhy javorů a mohou je úplně zničit.
