Školkařský sortiment:
022 010 1 – B. aggregata, 30/40/60/80 cm,
020 1 – B. brachypoda, 30/40/60/80 cm,
030 5 – B. buxofolia, 15/20/25/30 cm,
031 5 – B. – ‛Nana‛, 10/15/20/25 cm,
040 5 – B. candidula, 20/25/30/40/50/60 cm, s balem,
050 5 – B. gagnepainii, 30/40/50/60/80 cm, s balem,
060 5 – B. hookeri, 30/40/50/60/80 cm, s balem,
070 5 – B. hybrido-gagnepainii, 30/40/50/60/80 cm, s balem,
071 5 – B. – ‛Chenault‛, ‛Tetra Nova‛, ‛Tottenham‛, 30/40/50/60/80 cm, s balem,
080 5 – B. jultanae, 30/40/50/60/80 cm, s balem,
090 1 – B. koreana, 30/40/50/60/80/100 cm,
100 5 – B. linearifolia, 35/30/40 cm, s balem,
101 5 – B. – ‛Apricot-Queen‛, ‛Orange-King‛, 25/30/40 cm, s balem,
110 5 – B. lologensis, 25/30/40 cm, s balem,
120 5 – B. media, 25/30/40/50 cm, s balem,
121 5 – B. – ‛Parkjuweel‛, 20/25/30/40/50 cm, s balem,
130 5 – B. mentorensis, 30/40/50 cm, s balem,
140 1 – B. ottawensis, 40/60/80/100 cm,
150 1 – B. rubrostilla, 30/40/60/80 cm, s balem,
160 5 – B. stenophylla, 30/40/60/80/100 cm, s balem,
170 1, 8 – B. thunbergii, 30/40/60/80/100 cm,
171 1, 8 – B. – ‛Antropurpurea‛, 30/40/60/80/100 cm,
1 – B. – ‛Antropurpurea Nana‛, 10/15/20/25 cm,
1 – B. – ‛Kobold‛, 10/15/20 cm, s hrnkovým balem,
1 – B. – ‛Rose Glow‛, 15/20/25/30 cm, s hrnkovým balem,
180 5 – B. verruculosa, 20/2530/40/50 cm, s balem,
190 1 – B. vulgaris, 40/60/80/100 cm,
191 1 – B. – ‛Antropurpurea‛, 40/60/80/100 cm,
200 1 – B. wilsonae, 30/40/60/80 cm.
Vedlejší sortiment: Opadavé druhy: B. aggregata var. prattii, B. dictophylla, B. vernae a B. wilsonae var. subaulialata.
Stálezelené druhy: B. calliantha, B. darwinii, B. empertrifolia, B. gagnepainii var. lancifolia, B. ilicifolia, B. media ‛Triumph‛, B. veitchii, B. verrucandi, B. wallichiana a B. wisleyensis.
Výsadba: Opadavé druhy dřišťálů zpravidla vysazujeme ve všech velikostech prostokořenné. Jejich kořenový systém je po prvním až druhém přesazování dostatečně větvený. Při sázení musíme sazenicí dobře zatřepat, aby se půda dostala mezi kořínky. Jen vzrostlé solitérní keře přesazujeme se zemním balem.
Stálezelené a tzv. polostálezelené druhy vysazujeme zásadně s balem. Ve většině případů se jedná o hrnkový nebo kontejnerový bal. Pokud by tyto baly již byly zplstnatělé, což se stává u rostlin, které nebyly včas přesázeny do větších nádob, je to zboží méně jakostní, a aby rostlo ve volné půdě zdárně dál (nezůstalo sedět), rozdrásáme špičatým kolíkem plstnatou část kořenového balu. Též výpěstky z hustého sponu, vytáhlé, holé ve spodní části rostliny jsou méně kvalitní. Dlouho trvá, než se jejich habitus zaplní.
Výběr druhů a odrůd dřišťálů je tak široký, že najdeme pro každé stanoviště, ať již ve veřejné a vyhrazené zeleni nebo ve větších i malých zahradách, vhodnou sortu. Některé další druhy, zde neuvedené, se hodí pro sbírkové účely.
Opadavé a poloopadavé druhy vysazujeme hlavně do keřových skupin jako předsádky vyšších dřevin, živé ploty a velmi často jako hustou výsadbu na stráních i jako doprovodnou zeleň komunikací, hlavně na výslunné poloze, kde se barvou listu, květem i plodenstvím nejvíce uplatňují.
Pro stálezelené druhy volíme více polostinná stanoviště, neboť některé nesnášejí zimní slunce, na kterém ožehnou, a některé i namrzají, pokud je nechráníme na zimu zastíněním. Stálezelené druhy vysazujeme podle vzrůstu jednotlivých sort na alpína, jednotlivě i jako menší solitérní skupiny, jako nízké obruby i jako poměrně vyšší živé ploty. Výsadbová vzdálenost pro nízké obruby je 10 až 30 cm podle odrůdy, pro zapojené jednořadé živé ploty z 2 až 3letých rostlin 15 až 20 cm, z přesazovaného školkařského materiálu nižších velikostí 20 až 30 cm a vyšších 30 až 50 cm. Rostliny v hustých plošných výsadbách sázíme do trojsponu na vzdálenost 40 až 60 cm.
Půdu pro výsadby dřišťálů nemusíme zvlášť připravovat, pokud sázíme do běžné zahradní půdy nebo ornice. Zásadně vyžadují stálezelené druhy humóznější půdu než druhy opadavé. Jedna vlastnost půdy je pro výsadby dřišťálů nutná – bezplevelnost.
Termín výsadby opadavých druhů není tak důležitý, jen stálezelené druhy (především bohatý sortiment hybridních kultivarů) sázíme raději na jaře nebo v srpnu, nejdéle však do poloviny září.
Řez: Při výsadbě prostokořenných rostlin upravíme kořeny a z keřů vystříháme suché nebo příliš husté slabé dřevo. U živých plotů a obrub můžeme ihned při výsadbě zarovnat jejich výšku a boky.
Mnoho druhů můžeme pěstovat i jako přísně stříhané ploty, ovšem na úkor květenství a plodnosti. Stříháme je v předjaří a 1 až 2krát v létě. Snášejí celkem dobře i hlubší zmlazení v předjaří. Také stálezelené druhy snášejí dobře řež, který přichází v úvahu, když jedinci přerůstají určený rámec nebo když chceme pěstovat kompaktní keře s úplně uzavřenou listovou plochou. Někdy však musíme u těchto druhů sestříhávat namrzlé větvičky.
Ke každé manipulaci při sázení, řezu a ošetřování je zapotřebí mít dobré kožené rukavice. Při píchnutí dřišťálem se pokožka podebírá. Proto odpad po řezu pečlivě uklidíme a spálíme. V kompostě zůstanou trny dlouho nerozložené.
Ošetřování: Největší problém při pěstování dřišťálů ve všech tvarech a seskupeních je odplevelování. Simazin snášejí průkazně jen B. Thunbergii a B. vulgaris. Ostatní opadavé druhy snášejí tento přípravek jen s určitým rizikem. Použití herbicidů (SYS, 67 OMNIDEL) před výsadbou je vyzkoušeno také jen u výše jmenovaných druhů.
Nejhorší z plevelů je pýr a svlačec. Když keře tímto vytrvalým plevelem porostou, musíme porost likvidovat.
Stálezelené druhy někdy z nedostatku živin a vláhy žloutnou. V tom případě je třeba přihnojit dusíkatým hnojivem a udržovat přiměřenou půdní vláhu. Mokro dřišťály nesnášejí.
V zimním období chráníme nové výsadby stálezelených dřišťálů a zejména choulostivé hybridní sorty zastíněné chvojím. V nepříznivých zimách se ovšem musíme smířit se skutečností, že (i přes pečlivou zimní ochranu) nám odejdou právě ty nejkrásnější.
Zápornou vlastností opadavých dřišťálů typu B. vulgaris je to, že jsou hostiteli rzi travní, a proto je blíže než 200 m od polí nevysazujeme. Jinými chorobami a škůdci prakticky netrpí. Zřídka se vyskytuje na B. thunbergii přeslenatka obecná (vadnutí), bakteriální skvrnitost listů a výhonů a pilatěnka dřišťálová. Tyto choroby a škůdci mohou ovšem přejít i na jiné opadavé druhy.
