Školkařský sortiment: všechny druhy a velikosti zásadně s balem.
021 010 2 – B. albo-sinensis, 125/150200/250/300 cm, 2x přesaz.,
020 2 – B. alleghanensis, 100/125/150/200/250 cm, 2x přesaz.,
030 2 – B. costata, 100/125/150 cm, 2x přesaz.,
040 2 – B. ermanii, 125/150/200/250/300 cm, 2x přesaz.,
050 2 – B. jacquemontii, 125/150/200/250/300 cm, 2x přesaz.,
060 2 – B. lenta, 100/125/150/200/250 cm, 2x přesaz.,
070 2 – B. maximowicziana, 125/150/200/250/300 cm, 2x přesaz.,
080 2 – B. medwediewii, 100/125/150 cm, 2x přesaz.,
090 5 – B. nana, 20/30/40/60/80 cm, s balem z kontejnerů,
100 2 – B. nigra, 125/150/200/250/300 cm, 2x přesaz.,
110 2 – B. papyrifera, 125/150/200/250/300 cm, 2x přesaz.,
110 6 – B. papyrifera, 8/10/12 cm, 2x přesaz.,
12/14/16/18/20 cm, 3x přesaz.,
120 2 – B. platyphylla, 125/150/200/250/300 cm, 2x přesaz.,
130 2 – B. populifolia, 100/125/150 cm, 2x přesaz.,
140 2 – B. verrucosa, 125/150/200/250/300/350 cm, 2x přesaz.,
2 – B. verrucosa, 125/150/200/250 cm, 2x přesaz. bez balu,
6 – B. verrucosa, 8/10/12/14 cm, 2x přesaz.,
6 – B. verrucosa, 12/14/16/18/20 cm, 3x přesaz.,
6 – B. verrucosa, 20/25/30/35 cm, 4x přesaz. s drátěným balem,
141 4 – B. – ‛Dalecarlica‛, ‛Fastigiata‛, ‛Gracilis‛, ‛Purpurea‛, ‛Tristis‛, ‛Youngii‛,
100/125/150/200/250/300 cm, 2x přesaz.,
200/250/300/350 cm, 3x přesaz.,
3 – B. – ‛Tristis‛, ‛Youngii‛, 8/10/12/14 cm, 3x přesaz.
Vedlejší sortiment: B. grossa a B. pubescens. Keřovité druhy: B. borealis, B. fruticosa, B. glandulifera, B. humilis, B. intermedia, B. middendorffii, B. potaninii a B. pumila.
Výsadba: Kromě školkařského sortimentu uvedených velikostí můžeme přesazovat hlavní druhy bříz jako solitérní keře stromů, 4krát přesazované se 2 až 5 základními kmeny, od 200 do 700 cm výšky, nebo jako Vk, 4krát přesazované, s obvodem kmene 20 až 45 cm, a 5krát přesazované, s obvodem 45 až 60 cm. V příznivých podmínkách můžeme mladý školkařský materiál do 250 cm, alespoň 2krát přesazovaný, vysazovat také bez zemního balu, když stihneme dobu, v které právě začíná rašit.
Při dobývání je nutné dbát, aby postranní kořeny, které u bříz jdou hodně do šířky, nebyly pluhem nebo rýčem zkráceny na pahýly. Zároveň je nutno dbát, aby kořeny výsadbového materiálu nezůstaly na slunci a větru.
Nejčastěji a největší množství bříz (zejména B.verrucosa) vysazujeme do krajinářských úprav, lesoparků a na rekultivace. Stromovité typy velmi dobře uplatníme v parkových úpravách do samostatných skupin, do skupin jiných listnáčů i jehličnanů, vzácnější druhy hlavně jako solitéry. Velmi oblíbené a vhodné jsou břízy vysázené k chatám a chalupám. Druhy vypěstované jako Vk můžeme použít do stromořadí a působivých alejí. Převislé tzv. smuteční kultivary můžeme vysadit na hřbitovy, k pomníkům a solitérně i do větších a menších zahrad. Z keřovitých bříz vysazujeme hlavně B. nana do vřesoviště. Ostatní keřovité typy jsou především sbírkové druhy pro arboreta.
Na všech stanovištích, kde mají břízy dostatek světla, rostou bez zvláštní úpravy půdy, která by však neměla být příliš vápenitá.
Nejvíce jim vyhovuje vlhčí písčitohlinitá půda a jen B. pubescens vyžaduje hodně vlhkou humózní až rašelinnou půdu. Endemické typy mají své vyhraněné požadavky, které jsou při pěstování bříz pro okrasné účely zanedbatelné. Keřovité typy vyžadují půdu humóznější, B. nana až slatinnou a kyselou.
Řez: V úvahu přichází jen případné vyvětvování, jako keře stromů vysazovaných bříz, odstranění suchých větví a výjimečně úprava koruny, což děláme výhradně na podzim. Někdy musíme upravit přerůstající koruny, tzv. pyramid, a Vk smutečních bříz u pomníků. To způsobuje výrazné zpomalení růstu, což může být vhodné, aby se koruna nerozrůstala příliš do sousedství. Radikální zmlazení břízy nesnášejí. Brzy potom odumírají.
Ošetřování: V prvním roce po výsadbě bývá olistění bříz řídké, takže pod nimi půda vysychá. V tom případě musíme napomoci zaléváním, abychom udrželi dostatečnou vláhu k ujmutí. Některé exotické břízy mohou v našich zimách utrpět, např. B. jacquemontii, proto je v prvních letech na zimu ovazujeme. Nežádoucí vlastností bříz je, že odnímají svému okolí vláhu a živiny. S tím musíme při výsadbě sousedních dřevin počítat.
Mladé břízy bývají v suchém prostředí napadány listovými mšicemi. Proti nim si snadno poradíme postřikem. Na starších exemplářích se někdy vyskytují čarověníky, způsobené houbami Taphrina turgida a Taphrina betulina. Zde pomůže jedině vystříhání znetvořených větví. Jinak bývají břízy celkem zdravé.
