Školkařský sortiment:
084 010 2 – F. americana, 150/200/250/300 cm, 2x přesaz.,
3 – F. americana, 5/6/8/10/12 cm, Pk, Vk, 2x přesaz.,
6 – F. americana, 8/10/12/14 cm, 2x přesaz.,
14/16/18/25 cm, 3x přesaz.,
020 2 – F. exelsior, 150/200/250/300 cm, 2x přesaz.,
3 – F. exelsior, 5/6/8/10/12 cm, Pk, Vk, 2x přesaz.,
6 – F. exelsior, 8/10/12/14 cm, 2x přesaz.,
14/16/18/20/25 cm, 3x přesaz.,
021 2 – F. – ‛Aurea‛, ‛Nana‛, 80/100/150 cm, 2x přesaz.,
2 – F. – ‛Westhof‛s Glorie‛, 150/200/250/300/350 cm, 2x přesaz.,
6 – F. – ‛Aurea‛, ‛Heterophylla Pendula‛, ‛Nana‛, ‛Pendula‛, 8/10/12/14 cm, Vk 220 cm,
2x přesaz.,
6 – F. – ‛Westhof‛s Glorie‛, 8/10/12/14 cm, 2x přesaz.,
14/16/18/20/25 cm, 3x přesaz.,
030 2 – F. mariesii, 60/80/100/150, 2x přesaz.,
040 2 – F. ornus, 100/150/200/250 cm, 2x přesaz.,
3 – F. ornus, 5/6/8/10/12 cm, Pk 180, Vk 200 cm, 2x přesaz.,
12/14/16/18 cm, Pk 180, Vk 200 cm, 3x přesaz.,
050 2 – F. pensylvanica, 100/150/200/250 cm, 2x přesaz.,
3 – F. pensylvanica, 5/6/8/10/12 cm, Pk 180, Vk 200 cm, 2x přesaz.,
6 – F. pensylvanica, 8/10/12/14 cm, 2x přesaz.,
14/16/18/20/25 cm, 3x přesaz.
Vedlejší sortiment: Druhy sekce Ornus: F. bungeanu, F. chinensis, F. longicuspis, F. paxiana a F. spathiana.
Druhy sekce Fraxinaster: F. angustifolia, F. anomala, F. caroliniana, F. elonza, F. halotricha, F. hookeri, F. mandshurica, F. nigra, F. oxycarpa, F. pallisae, F. quadrangulata a F. xanthoxyloides.
Výsadba: Je-li výsadbový materiál dobře školkařsky připravený, zejména alespoň 2krát přesazovaný, ujímají se výsadby jasanů snadno. Pro krajinné úpravy můžeme použít mladé 3leté odrostky, 1krát přesazované (1/2) ve velikostech 40/60/100/150 cm, především druh F. excelsior. U vícekrát nepřesazovaných výpěstků jsou hlavní kořeny poměrně silné a přesekáním při dobývání a po často zdlouhavé manipulaci a časovém odstupu mezi dobýváním a výsadbou na trvalé stanoviště pak nesnadno regenerují. Při přesazování ve školce nebo při velkovýsadbách v krajinných úpravách se výsadbový materiál zpravidla přemisťuje po vydobytí bezprostředně na místo výsadby, takže tolik netrpí. Pak vystačíme i s 1krát přesazovanými výpěstky.
Jasany uplatníme především ve větších sadovnických úpravách, jako jsou lesoparky, stromovky, parkové kulisy, větrolamy, remízy, krajinné úpravy, doprovodná zeleň vodotečí i komunikací. F. excelsior ‛Nana‛ (‛Globosa‛) vysazujeme vzácnější druhy a roubované kultivary solitérně, ostatní v menších i větších skupinách. Do menších zahrad vysazujeme převislé typy na odpočívadla. Jako kvetoucí dřeviny můžeme v menších zahradách a v teplejší poloze uplatnit i F. mariesii a F. paxiana. Vedlejší sortiment, bohatý na kultivary, má význam hlavně pro sbírkové účely v arboretech a v botanických zahradách.
Stanoviště pro téměř všechny druhy volíme světlé a slunné. V polostínu rostou jasany sice také, ale jen v přírodních podmínkách lesů. Tam rostou kmínkovitě a vytáhle.
V sadovnických úpravách sázíme běžné druhy do půdy hluboké, písčitohumózní, čerstvé hlinité až jílovité. Půdní reakce může být kyselá až silně alkalická, nad pH 7,4. Jasany nesnášejí utužený povrch půdy a pokles podzemní vody. Pro jasany sekce Ornus volíme stanoviště s půdou kyprou, písčitohlinitou až kamenitohlinitou, neutrální až silně alkalické reakce. Jako F. ornus můžeme sázet do sušších půd též F. angustifolia, F. anomala, F. elonza, F. holotricha, F. oxycarpa, F. pallisae a F. quadrangulata. Do mokré až bažinaté půdy můžeme vysazovat F. caroliniana, F. nigra a F. pensylvanica.
Řez: Výpěstky jasanů při výsadbě neřežeme. Počítáme s tím, že se jejich osa prodlužuje akrotonicky z terminálních pupenů, jejichž řádný vývin je jedním ze znaků dobré jakosti výsadbového materiálu. Ani v dalších letech po výsadbě nemusíme zpravidla na habitu jednotlivých druhů a kultivarů nic opravovat. Spodní větve vzrostlých exemplářů se rozvětvují hypotonicky, jejich vrchní výhony jsou slabší, zatímco spodní rostou bujněji. To je však v pořádku, neboť stromy takto dostávají malebnou korunu.
Řezem musíme někdy zasáhnout ve stromořadí, když se ukáže, že jsou kmeny stromů příliš nízké. Zvednutí koruny, tzn. vyvětvení kmene do potřebné výše, snášejí jasany velmi dobře. Pokud jde o vzpřímeně rostoucí druhy, není tento zásah na úkor krásy. Katastrofou po estetické stránce to může být u převislých jasanů, které byly vysázeny jako alej a jejichž větve po několika letech začnou bránit v provozu. Proto je nutné, abychom dobře uvážili, kam se převisle rostoucí jasany hodí. Poměrně málo je užíváme pro vytvoření prostorné přírodní stinné besídky. K tomu účelu můžeme vést větve převislých jasanů po stabilních podpěrách tak daleko od kmene, až po letech dosáhne plocha koruny stromu šířky 30 m.
Řezem musíme někdy zasáhnout u pestrolistých kultivarů, kde se občas vyskytuje zpětná mutace do zelenolisté formy. Tyto výhony musíme odstranit, jinak po několika letech úplně přerostou pestrolistou formu. Zvrhlý výhon nebo větev uřízneme hladkým řezem až po větevní kroužek.
Pokud je nutné zmladit koruny ve stromořadí nebo radikálně zmladit celé kostry stromů, můžeme tak učinit bez obav, neboť zmlazené jasany to snášejí velmi dobře.
Ošetřování: V drsnějších oblastech nejsou některé druhy v zimě dost odolné proti nízkým teplotám. Proto z uvedených druhů chráníme proti tuhým mrazům F. anomala, F. paxiana a F. xantoxyloides.
Z chorob napadají jasany některé listové černě a dřevokazné houby, ale v sadech se zvlášť nebezpečně neprojevují. I mol šeříkový (Gracilaria syringella) se vyskytuje v sadech celkem vzácně.
Proti zaplevelení nových výsadeb nesnášejí jasany přípravky na bázi simazinu. Proti jednoletým plevelům je vyzkoušen s dobrým účinkem PROBANIL v dávce 0,8 až 1g.m-2, aplikovaný před rozpukem pupenů.
