Školkařský sortiment: všechny druhy a velikosti s balem.
095 010 5 – H. intermedia, 40/50/60/80/100 cm, 2x přesaz.,
011 5 – H. – ‛Jelena‛, ‛Orange Beauty‛, 40/50/60/80 cm, 2x přesaz.,
020 5 – H. japonica, 40/50/60/80/100 cm, 2x přesaz.,
021 5 – H. – ‛Arborea‛, ‛Rubra‛, ‛Ruby Glow‛, ‛Zuccariniana‛,
40/50/60/80/100 cm, 2x přesaz.
030 5 – H. molis, 40/60/80/100 cm, 2x přesaz.,
100/125/150 cm, 3x přesaz.,
031 5 – H. – ‛Brevipetala‛, ‛Feuerzauber‛, 40/50/60/80/100 cm, 2x přesaz.,
040 5 – H. vernalis, 40/50/60/80 cm, 2x přesaz.,
050 5 – H. virginiana, 60/80/100/125 cm, 2x přesaz.,
100/125/150/175/200 cm, 3x přesaz.
Vedlejší sortiment: H. intermedia ‛Nina‛, H. japonica ‛Allgold‛, ‛Carmine Red‛, ‛Flavo-purpurascens‛, H. macrophylla, H. mollis ‛Carnea‛, ‛Pallida‛, ‛Goldcrest‛, ‛Winter Beauty‛ a ‛Diane‛.
Výsadba: Většinou vysazujeme jen menší velikosti, neboť větší nestačí školky dopěstovat. Důležité je, aby výsadbový materiál byl nejméně 2x přesazovaný a měl pevné kořenové baly. Pokud sázíme kontejnerové rostliny, měly by být velikosti kolem 100 cm z přibližně 12litrových. Slabší rostliny, než jsou velikosti školkařského sortimentu, necháme dorůst ve školkách, neboť se tam v hustém zápoji lépe vyvíjejí než na volném prostranství trvalého stanoviště, kde trvá dlouho, než vzrostou.
Vhodná doba výsadby je podzim. Vilíny vysazujeme v náročnějších parkových a zahradních úpravách i v menších zahradách. Stanoviště vybereme solitérní, před tmavými jehličnany, ve větších úpravách i na světlém místě mezi vyššími dřevinami. H. virginiana, H. vernalis a H. macrophylla rostou i v polostínu ve vlhčích půdách. Na těchto místech však méně kvetou a méně vynikají. Ostatní druhy se snažíme umístit tak, aby alespoň část dne byly na výsluní a chráněny před vysušujícími východními a mrazivými severními větry.
Výsadbové jámy připravíme dost hluboké a prostorné, s půdou živnou, humózní, hlinitou, nepříliš propustnou, slabě kyselé reakce. Jen H. virginiana snáší i půdy vápenité.
Řez: Vžité pravidlo říká: Vilíny neřezat! Avšak některé kultivary rostou dost jednostranně, větvovitě, což je jejich specifická vlastnost (např. ‛Jelena‛). Příčina je také v tom, že pocházejí z roubů odebraných z postranních větví matečných rostlin. V těchto případech dáme k nově vysázeným keříkům hůlky a nejsilnější nebo nejvzpřímenější větev k nim po 2 až 3 roky vyvazujeme a postranní do široka rozložené větve poněkud zkrátíme. Takto pěstované rostliny získají na vzhledu, zejména v květu. V pozdějších letech je necháme volně růst. Přestárlé keře zmlazovat nemůžeme, nevytvářejí nové výhony od země a ze starého dřeva špatně obrážejí.
Ošetřování: U roubovaných keřů odstraňujeme včas plané výhony. Původní druh H. mollis je ze všech druhů v zimě nejméně odolný.
