KERRIA Dc. – Rosaceae – zákula

Školkařský sortiment:

122 010 1 – K. japonica, 40/60/80 cm, prostokořenné nebo z kontejnerů,

011 1 – K. – ‛Picta‛, 40/60 cm, 2x přesaz.,

012 1 – K. – ‛Pleniflora‛, 40/60/80/100 cm, bez balu nebo z kontejnerů.

Výsadba: Výška výsadbového materiálu má význam jen pro efekt prvního kvetení, neboť odkvetlé výhony postupně odumírají a nové narůstají od země.

Vysazujeme je solitérně, hlavně v menších zahradách, ale i ve větších zahradních a parkových úpravách, v samostatných nebo smíšených skupinách, na slunný okraj vyšších keřových skupin nebo jako kvetoucí živý plot.

Stanoviště vybereme vždy světlé, s propustnou, lehčí, avšak nepříliš vápenitou půdou. Zákula dobře snáší i hrubé půdy a městské prostředí, pokud není příliš suché.

Řez a ošetřování: Při výsadbě zkrátíme silnější výhony o jednu třetinu, slabší více, nebo je vystříháme až u země. Po první zimě a po dalších tuhých zimách sestříháme namrzlé konce výhonů a postranních větviček, chceme-li udržet dobrý vzhled keřů. Při tom vystříháme všechny 3leté, popřípadě starší výhony až u země. Tento průklest můžeme provádět i ve 2 až 3letých turnusech. Po radikálním řezu keře hodně odnožují a v menších zahradách se časem stanou příliš rozlézavými. Pak uděláme nejlíp, když je zlikvidujeme a vysadíme na jiné místo silnější oddělky.

Potíž bývá se zaplevelením. Přípravky na bázi simazinu snesou zákuly v dávce do 0,5 g.m-2.

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Listnaté dřeviny se štítky , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>