Jedná se vlastně o staronové způsoby zakládání zeleně. Hlavním kritériem pro jejich uplatnění je ekonomická stránka – šetření nákladů buď na výsadbový materiál, na výsadbové práce, nebo na následnou údržbu, i když může jedno vyloučit druhé. Málokdy bude rozhodující technická stránka, která ozelenění umožňuje nebo alespoň usnadňuje.
Především jde o zahuštěné výsadby, plošné výsadby, půdní pokryv a náhrady trávníků. Jsou odůvodněny tenkrát, je-li dostatek prostředků na výsadbový materiál nebo je-li dostatek, popřípadě přebytek, vlastních výpěstků a zároveň je nedostatek mzdových fondů nebo pracovních sil nebo mechanizačních prostředků na údržbu. Protože tato výsadba plní mnohostranné funkce, musí být přizpůsoben výběr výsadbového materiálu co do velikosti výpěstků i druhové a odrůdové skladbě. Vhodné jsou takové velikosti a sorty, jež po určité době, kterou vyžaduje zapojení porostu, zpravidla jde o dva roky, budou potřebovat již minimální nebo žádnou údržbu. Je dokázáno, že k tomuto účelu nejsou vhodné plazivé pokryvné dřeviny, ale nižší keře ve vhodném sponu (viz stať Racionalizace pěstební činnosti).
Zlepšovací návrh pracovníků podniku SLZ hlavního města Prahy vychází z poznatku, že je možné šetřit náklady na výsadbový materiál, přípravné a výsadbové práce i na technické potřeby metodou využití dřevitých řízků na zahuštěné výsadby keřů. Místo dvouletých až čtyřletých sazenic keřů, které se vysazují do jam obsahu 0,05 – 0,125 m3 s 50 % výměnou půdy při sponu v průměru 3 sazenice na 1 m2, přičemž se počítá, že jich 15 až 20 zakoření. Výsadba se podle potřeby odpleveluje a zalévá. Souvislý porost se vytvoří za 3 až 6 let podle intenzity ošetřování. Náklady na založení výsadby se pohybují v poměru hotových výpěstků, vysazovaných klasickým způsobem, k využití dřevitých řízků zhruba 6:1 (51,56 Kčs : 9,20 Kčs . m-2). Po vyzkoušení na různých lokalitách se ukázala tato metoda vhodná zejména na svazcích podél komunikací.
Ve prospěch hovoří také možnost výsadby dřevitých řízků mezi oka pletiva, kterým jsou chráněny exponované svahy proti půdní erozi.
Výsadby živých plotů a porostů vrb a topolů z dřevitých řízků jsou dávno známé. Jsou to původní metody zakládání živých plotů a prutníků. Novější metoda výsadby topolů na trvalé stanoviště v sadových úpravách je hloubení výsadbových jam vrtáním a sázení hotových výpěstků uhloubeně o 10 až 15% výšky výpěstků (tzn. asi 400 cm vysoký strom do jámy 100 cm hluboké) v normální hlinité půdě. Tím se zajistí lepší zakořenění a větší stabilita stromu. Kořeny je možno silně zkrátit.
Progresívní způsob protierozního ozelenění břehů vodních toků je pokládání rohoží, vyrobených ze živého proutí některých druhů vrb, na upravené svahy. Podobná je ochrana svahu ohroženého erozí hatěmi z živého rostlinného materiálu.
