Účelem je provzdušnění a odplevelení půdy a zároveň snížení výparu vody. Ve větších nově založených zahuštěných plošných výsadbách můžeme z počátku kypřit půdu motorovou okopávačkou, pokud nebyly tyto plochy ošetřeny herbicidy na bázi simazinu hned po výsadbě. Menší plochy okopáváme motykou. Jednotlivě vysazované dřeviny a skupiny po výsadbě okopáváme prvně v dubnu s odpíchnutým od trávníků, potom v květnu, červnu, červenci, září a říjnu a nakonec v listopadu obryjeme a upravíme mísy a okraje skupin. Komu se okopávky zdají příliš časté, měl by si uvědomit, že tři včasné okopávky jsou časově a energeticky méně náročné než jedna zanedbaná.
V dalších letech odpíchneme rýčem mísy okolo solitér a okraje skupin od trávníků. Okopeme je již v dubnu, potom je urovnáme a ošetříme herbicidem. Kde nepoužijeme herbicidy, můžeme další okopávky provést v červnu, srpnu a v říjnu. V listopadu porosty obryjeme a půdu upravíme na zimu pokrýváním nebo nastýláním.
Pro kypření a odplevelování půdy pod rozkladitými nebo trnitými keři je výhodná vyobrazená škrabka na dlouhé násadě. Tato škrabka má ostří na všechny strany, může mít vpředu i tvar obloučku. Každý kovář může z dobré ocele toto nářadí vyrobit. Tahem nebo tlakem vniká do půdy, podřezává kořeny plevelů a plošný výkon je po zapracování dvojnásobný až trojnásobný oproti práci s běžnou motykou. Velká výhoda je také v tom, že tato škrabka kypří půdu jen mělce, což některé mělce kořenící dřeviny vyžadují.
To je asi vše ke klasickému ošetřování půdy ve výsadbách. Dlužno ještě poznamenat, že se netrpělivě čeká na opad posledního podzimně zbarveného lístečku, aby se ze špatně pochopené pořádnosti mohlo vyhrabat všechno listí pod stromy a keři, a pak se ryje, až je všechna půda i s jemnými kořeny obrácena, aby bylo možno s klidným svědomím očekávat příchod zimy. Pokrokovější a prozíravější jsou však ti, kteří nashromáždili během léta materiál pro mulčování půdy na zimu nebo proložili výsadbu po vysázení vhodnou nastýlkou.
