Nejdříve si musíme ujasnit některé základní morfologické pojmy. Podle velikosti a způsobu větvení rozlišujeme dřeviny na stromy, keře a polokeře. Jako všude v přírodě jsou i zde určité přechodné formy. Za stromy považujeme dřeviny, které dosáhnou výšky alespoň 4 až 5 m. Mohou vytvářet jeden nebo více kmenů, popřípadě jsou ovětvené již nízko od země. Dřevina, která vytváří do země několik relativně slabších kmínků nebo větví, se zařazuje mezi keře. Přechodné formy jsou stromky, stromovité keře nebo keřovité stromy. Zakrslé a nízké keře, vysoké 20 až 30 cm, nazýváme keříky nebo keříčky. Dále rozlišujeme ještě polokeře, které mají ve spodní části větve dřevnaté a konce větví bylinné, přes zimu odumírající. Vždy se opět obnovují z bazální části.
Kořenová soustava (systém) je tvořena hlavními (kůlovými) kořeny, postranními kořeny a kořenovým vlášením.
Vzhled (habitus) dřevin tvoří kmen (zdřevnatělá osa), který se v určité výšce rozvětvuje a tvoří korunu (soustavu kosterních a vedlejších větví), potom obrost (výhony nebo větvičky vyrůstající z kmene nebo z větví) a nakonec textura (sestavení a uspořádaní olistění, základního i druhotného větvení).
Letorosty jsou bylinné přírůstky, které narůstají v průběhu vegetace. Rozlišujeme je na vrcholové (terminální) a postranní.
Výhony jsou zdřevnatělé letorosty. Rozeznáváme jako u letorostů výhony hlavní (terminální, postranní, bazální), konkurenční (dvojáky), trnové, plodné a vlky (plané).
Pupeny jsou základem příštích letorostů, listů a květů. Rozlišujeme vrcholové nebo koncové (terminální) pupeny, adventivní pupeny (nebo i adventivní kořeny), vznikající kdekoliv na rostlině, kde normálně nebývají, pak postranní pupeny, které dávají základ rozvětvení, a vegetativní pupeny, v zahradnické mluvě očka, jež dávají základ jen letorostům, popřípadě předčasným letorostům, které vyrůstají z mladých jednoletých výhonů. Uvedené morfologické pojmy platí pro listnáče i pro jehličnany.
K pochopení techniky řezu je potřeba vědět, že kolce jsou ztrnovatělé větvičky, tzv. trny. Trny mohou být také přetvořené listy jako u dřišťálů. Naproti tomu ostny jsou bodlinaté útvary, které vznikají přetvořením pokožky, např. u ostružin.