Přestárlé a nemocné stromy nemůžeme řezem omladit. Vyrůstají-li však uvnitř koruny nové bujné výhony, můžeme se o zmlazení pokusit. Dalším důvodem pro zmlazování je, když začnou zdravé košaté koruny stromů překážet provozu, protože se zapomnělo na včasné vyvětvení a není naděje, že by kmeny stromořadí po odřezání tlustých spodních větví rostly rovně do výšky. Radikální zmlazování bychom měli rozložit alespoň na dvě etapy. V prvním roce zkrátit nejtlustší větve jen o polovinu až dvě třetiny jejich délky, vždy na některou postranní větev, tzv. tažnou větev, a teprve v příštím nebo dalším roce odříznout zbylou část hladce na větevní kroužek. Rozložením zmlazovacího postupu na více let předejdeme nadměrné tvorbě tlustých dužnatých letorostů, které rostou neuspořádaně, a vítr je snadno vylamuje.
Zmlazujeme v době hlubokého vegetačního klidu, nikdy však za tuhých mrazů nebo v době námrazy, abychom nepoškodili mízní kruhy. Odřezávání tlustých větví vyžaduje určitou odbornost a opatrnost, popřípadě pomoc mechanizačních prostředků. Odřezávaná větev nesmí zatrhnout do kůry stromu ani vytrhnout štěpiny bělma ze dřeva kmene. Takové rány se dají velmi obtížně ošetřit a jsou vstupem pro dřevokazné houby. Tlustší větve nestačí jen podříznout zespodu. Nejlépe uděláme, když větev podřízneme poněkud dále od místa, ve kterém ji chceme definitivně uříznout. V tomto místě větev uřízneme a teprve nakonec odřežeme zbylý pahýl hladce nad větevním kroužkem nebo na jiném určeném místě. Tvar zmlazené koruny musí odpovídat charakterem růstu zmlazovaného druhu stromu.
Z letorostů, které v příštím roce vyrostou jako základ nové koruny, ponecháme na každé kosterní větvi jen jeden až dva výhony na horní straně řezu. Ty se totiž nevylamují tak snadno jako letorosty po stranách nebo na spodní straně řezu. Ponechané výhony zkrátíme o jednu třetinu až polovinu délky, stejně jako případné postranní výhonky.
U některých druhů zmlazených stromů můžeme vyrostlé výhony seřezávat každý rok na krátké čípky a dosáhnout tak v létě hustých kulovitých korun, které již dopravě nepřekážejí. Je to ovšem nesprávné počínání a v zimním období je na tyto stromy smutný pohled. Ve městech můžeme často vidět zohavená stromořadí lip, javorů, jasanů, akátů a dalších druhů stromů. Pouze u kulovitých akátů je tento řez přijatelný.
V parcích, zahradách i v sídlištní zeleni mohou nastat okolnosti, že budeme muset koruny některých stromů zmenšit. Buď jsou jejich kořeny silně poškozeny výkopovými pracemi, nebo je potřeba uvolnit vzácnější sousední stromy, nebo se koruny stromů s poškozenými kmeny staly ze statických důvodů příliš těžké a hrozí vývrat nebo rozlomení kostry koruny. V těchto případech odstraníme nejdříve převislé části větví a pak zkrátíme větve na obvodu koruny na rozvětvení, které je více uvnitř koruny, popřípadě korunu ještě prosvětlíme. Jen zřídka odřezáváme větve až u kmene.
