Půdní reakce je projevem i regulátorem fyzikálních, chemických a biologických procesů v půdě, které ovlivňují výživu rostlin. Umělá úprava reakce může účinně ovlivnit vhodnost půdy pro jednotlivé druhy dřevin. Tato reakce se označuje značkou pH a tzv. reakčním číslem. Podle hodnoty čísla dělíme půdy na velmi kyselé, s reakcí menší než pH 4,5, kyselé, s reakcí pH 4,5 až 5,6, slabě kyselé – pH 5,6 až 6,4, neutrální – pH 6,4 až 7,4 a půdy zásadité (alkalické) s reakcí vyšší než pH 7,4.
Pro náročnost jednotlivých dřevin je důležitá okamžitá nebo aktivní půdní reakce. Zjišťuje se ve vodní suspenzi rozličnými, i pro praktického sadovníka nebo zahrádkáře dostupnými pH metry. Reakci půdy můžeme pro jednotlivé druhy nebo skupiny dřevin upravit směrem nahoru vápněním, humusem nebo rašelinou a některými hnojivy směrem dolů. Stupeň pH nám však neurčuje, kolik vápna či humusu musíme přidávat. Na písčitých půdách s malým obsahem humusu stačí malé dávky vápna nebo humusu, kdežto na těžších půdách s větším obsahem humusu jsou nutné vyšší dávky. Půdy těžší a humóznější snadněji svoji reakci udrží a odolávají nárazovým změnám. Schopnost půd odolávat změnám reakce se nazývá pufrovitost. Je důležitá i pro hnojení. Přesné hodnoty pH a pufrovitosti na určení potřebných dávek pro úpravu pH lze zjistit jen v agrotechnických laboratořích. Pro orientaci stačí vědět, že převážná většina druhů dřevin vyžaduje slabě kyselé až neutrální půdy a že 35 kg mletého vápence (uhličitanu vápenatého) zvýší reakci půdy o pH 1,0 na 100 m2. Při úpravě reakce půdy není těžké upravit vápněním reakci směrem nahoru, ale je velký problém napravit předávkování.
