Pro velkou rozmanitost druhů, stanovišť a jednotlivých fází růstu nelze jednoznačně stanovit optimální dávky a způsoby přihnojování okrasných stromů a keřů. Potřebu přihnojování uvážíme z následujících hledisek:
Kde jsme nestačili dostatečně (podle rozborů) zásobit půdu živinami před výsadbou, musíme přihnojit. Na nedostatek živin rostliny ukazují slabým přírůstkem, špatným kvetením nebo bledou barvou listů. Jiným důvodem pro přihnojování může být chloróza nebo odumírání rostlin, které naznačují, že musíme upravit stupeň půdní reakce (pH zvýšit nebo snížit). Nenormální zbarvení čepele listů kolem nervů nebo větší náchylnost k některým chorobám ukazuje na nedostatek stopových prvků v půdě. Ale pozor! Uvedené příznaky mohou nastat i nedostatek vláhy, kdy se některé prvky v půdě silně koncentrují a rostliny je nemohou využít. To se týká hlavně mladých výsadeb. Když dřeviny rostou zdravě, je to znamení, že nacházejí v půdě všechno, co k růstu a vývoji potřebují. Přihnojování je potom zbytečné.
Nejlepším přihnojením je nastýlání, a zarývání chlévského hnoje, prohnojené rašeliny nebo kompostu. Běžně přihnojujeme listnáče kombinovanými hnojivy NPK 2A nebo Cereritem v dávkách přepočtených i pro jiná kombinovaná hnojiva na 20 až 30 g čistých živin na 1 m2. Pro jehličnany stačí dávka poloviční.
Přihnojování jednotlivými hnojivy musíme uvážit podle způsobu jejich působení. Dusíkatá hnojiva podporují růst listů a letorostů. Přebytek dusíku způsobuje nadměrný růst zelených částí na úkor květů a plodů a činí dřeviny fyziologicky náchylnými k houbovým chorobám. Silné přihnojování dusíkatými hnojivy v červenci a později vyvolává opožděné vyzrávání letorostů a zmenšení odolnosti k mrazu. Průměrná dávka je 50 g.m-2 č. ž. Draselná hnojiva podporují vyzrání a zpevnění všech pletiv a tkání dřeva a zlepšují odolnost k mrazu. Musíme však dbát, aby použitá draselná hnojiva obsahovala co nejméně chloridů. Průměrná dávka je 100 g.m-2 č. ž. Fosforečná hnojiva podporují vývin květních pupenů, květů, plodů a semen. Průměrná dávka je 70 g.m-2 č. ž. Vápenatá hnojiva, jako vápenný prach (pálené vápno), nakypřují těžké sléhavé půdy a neutralizují půdy kyselé. Každá rostlina potřebuje vápník i jako živinu. Podobně jako draslík, zvyšuje i vápník mrazuvzdornost dřevin.
Stopové prvky dodáváme ve speciálních hnojivech, popřípadě jsou obsaženy v některých kombinovaných hnojivech (Herbasyn 1 – 7, Herbapon a Floran). Pokud chceme použít mimokořenovou výživu, musíme se řídit stejnými zásadami jako při hnojení do půdy. Vegaflor je zatím nejběžnější listová výživa.
