Tato práce je dosti nákladná přesto, že máme dnes k dispozici mechanické žebříky, vysokozdvižné plošiny a motorové stříhače. Ještě v nedávné době se takové stěny tvarovaly ostrými mačetami (Kroměříž).
Pokud takové stěny teprve zakládáme, necháme při řezu v horní části delší přírůstky. Jakmile tyto tvary dosáhnou určité výšky, nebo když se u loubí začnou horní části protilehlých stěn spojovat, nastává ve spodní části nedostatek světla, a tím i nezadržitelné prosychání a potom konec tzv. zelené architektury. Ani radikální zimní řez horní části stěn nebo loubí nemůžeme tento trend změnit.
Konkrétní postupy při stříhání vysokých stěn se v jednotlivých historických zahradách od sebe dosti liší. Bývají založeny na často dlouholetých zkušenostech místních zahradníků a nebylo by efektivní je na základě jiných podmínek měnit. Pravidelný řez je však nezbytný pro udržení pěkného tvaru stěny.
