Příprava stanoviště a sázení

Vykolíkováním stanoviště vyznačujeme podle výsadbového plánu místa výsadby v sadových a větších zahradních úpravách. V menších úpravách zaměříme body od hranic pozemku, budov, cest nebo jiných ploch. Ve větších úpravách musíme vytyčit pomocné přímky, ze kterých odměříme kolmo potřebné vzdálenosti. Při vytyčení místa pro solitérní dřeviny označíme kolíky příslušným číslem podle plánu, aby nedošlo k omylům. Pro plošné a zahuštěné výsadby a pro větší skupiny stačí vyznačit obvod výsadby.

Hloubení jam můžeme dělat na celoplošně připravené půdě klasickým způsobem. Předem hloubíme výsadbové jámy pro silnější stromy a keře. Pro keře a jehličnany s menší kořenovou soustavou nebo menším balem do průměru 25 cm odpíchneme na vyznačeném místě zahradnickým rýčem obrys jámy, 30 x 30 až 50 x 50 cm, a stejně hluboko ji pak vyhloubíme do čtverce. Vrchní vrstvu (první „štych“) ornice dáme na jednu stranu a spodní vrstvu na stranu druhou. Pro stromy a silnější keře odpíchneme kolem značky kruhový obrys o průměru nejméně 70 cm a vyhloubíme jámu 50 až
60 cm hlubokou. Pro vzrostlé dřeviny hloubíme jámy přiměřeně větší a hlubší. Na předem celoplošně nepřipravené, „rostlé“ půdě kopeme jámy o něco větší a část výkopu, zpravidla vrchní vrstvu, vylepšíme podle potřeby navezeným humusem. Na navážkách budeme někdy nuceni nahradit celý výkop novou ornicí. Čerstvý hnůj ani strojená hnojiva se nesmějí dostat přímo ke kořenům. Sázet bychom měli vždy do čerstvě vyrytých, neproschlých jam. Ve velmi špatných půdních podmínkách vykopeme jámy v pozdním podzimu nebo v zimním období, necháme je vyvětrat a promrznout, abychom je pak osázeli na jaře, dříve, než půda vyschne. Při úpravách veřejné zeleně musí velikost jam navázat na ceník Sadovnické a krajinářské úpravy.

Nejvhodnější postup při sázení je ve dvojicích. Nejdříve rozneseme sazenice k jámám. Jeden pracovník se ujme sazenic, upraví nůžkami kořeny nebo rozváže plachetku kořenového balu, popřípadě sestříhne i nadzemní část. Pak postaví rostlinu do jámy a přidrží ji, zatímco druhý dá rýčem tolik ornice nebo vylepšené půdy na dno jámy, aby rostlina stále ve správné hloubce (o málo výše, než stála ve školce, neboť půda po výsadbě sedá). Potom jámu zahazuje lepší půdou ke kořenům, zatímco první pracovník rostlinou potřásá, aby se dostala půda mezi kořeny nebo obklopila bal. Nakonec ji mírně přišlápne patou. Rostlinou s málo pevným kořenovým balem se potřásat nesmí. Špatné je ušlapání celé plochy jámy kolem sazenic plochou nohou, neboť setím zamezí potřebný přístup vzduchu ke kořenům. Šlápoty rýčem nakypříme a vzniklou mísu kolem rostlin necháme otevřenou, abychom ji zarovnali až po zálivce. V pozdnějším podzimu za vlhké půdy není zálivka nové výsadby nutná. Často je dokonce lepší, když nevytlačujeme vodou vzduch. Utvoří-li se při jarní výsadbě po zálivce půdní škraloup, rozrušíme ho ihned, jak trochu oschne. Je to důležité.

Kde jsou dány prostorové podmínky a půdní podmínky, hloubíme jámy mechanicky traktorem s neseným nebo přenosným motorovým jamkovačem. Pro vzrostlé stromy hloubíme jámy vrtáním, rypadlem, popřípadě strojem na přesazování vzrostlých stromů a keřů.

Zahuštěné výsadby zakládáme vždy na předem připravené půdě, takže nemusíme hloubit větší jámy, než je pro objem kořenů nebo kořenového balu třeba. Zde pracujeme rovněž ve dvojicích. Nejdříve rozneseme určený počet sazenic na určitou plochu a rozdělíme je tak, aby každá sazenice ležela kořeny nebo stála balem přesně na místě, kde má být vsazena. Jeden pracovník se ujme první sazenice na kraji plochy, druhý vyhloubí jamku a půdu z jamky rozhodí do široka za sebe. Do vyryté jamky vloží první pracovník svou sazenici, druhý mezitím udělá krok zpět, odloží další sazenici stranou a ryje další jamku. Vyrytou půdou zahazuje předešlou sazenici, kterou první pracovník potřepává a vzápětí je ze dvou stran patou přišlápne, aby půda přilnula dobře ke kořenům nebo balu. Tento popis práce platí hlavně pro brigádníky. Profesionální sadovníci budou postupovat ještě jednodušeji. Slabší sazenice budou sázet přímo pod rýč, což vyžaduje určitou praxi. I při tomto způsobu sázení postupuje první pracovník dopředu a druhý couvá zpět až na druhý konec plochy, kde poslední sazenici zahází okolní půdou. Pokud vysazujeme kontejnerové rostliny, vyklápí je první pracovník z nádob nebo rozřezává fóliový kontejner až bezprostředně před vsazením do jamky. Plošné výsadby zakládáme často jen mladými sazenicemi s hrnkovým balíčkem. I zde rozneseme nejdříve sazenice přesně na místo. Sázet potom může každý pracovník samostatně pomocí sázecí lopatky, přičemž si sám vyklepává sazenice z hrnků. Po výsadbě nakypříme všechny šlápoty a odklidíme odpadový a pomocný materiál.

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Technologie výsadby se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>